Přijde chlap do hospody a volá: "Kluci, já jsem slyšel super vtip o policajtech, musím vám ho říct!"
Najednou se od stolu zvedne chlap a povídá: "Pane, já jsem policista."
A muž na to odvětí: "To nevadí, já ten vtip řeknu pomalu a 2x."
I když se nám původní Rivalové hodně líbili, pocit nebezpečí si vůbec nevybavuju. Ale "Nebezpečné okruhy"? Vůbec se při vybalování necítím v bezpečí, co když se pořežu o ten tvrdý papír, ve kterém je rozšíření zabalené? Já se snažím vtipkovat, nikdo se nesměje, ale tady asi opravdu půjde o život. Že by nás čekaly nějaké bouračky? Uvidíme.
Postava Pablo Escobara v posledních letech táhne, a tak není divu, že si především televizní diváci nemohou na nedostatek materiálu stěžovat. Na kvalitu matroše si v osmdesátých letech nemohli stěžovat ani Kolumbijští dealeři, protože by je starý dobrák Pablo nechal postřílet. Jako jeden z mála lidí na světě dávám před, objektivně skvělým, seriálem...
Dominion pro mě vždycky býval zárukou skvělé zábavy, ukázal mi svět deck buildingu a tenhle herní mechanizmus je dodnes jedním z mých nejoblíbenějších. Pak ale přišly modernější a rychlejší hry jako Star Realms a Hero Realms, zamiloval jsem si Ascension a chudák Dominion šel stranou. Vracel jsem se k němu spíše kvůli pěkným vzpomínkám. Ale všechno...
Když se ve vzpomínkách vrátíte zpět do školních lavic, určitě si vybavíte jednoho z nejznámějších jednobuněčných eukaryotních heterotrofní organismů (delší přívlastek jsem na první dobrou nenašla:) - trepku. A právě tématu vývoje mikroorganismů, následně i makroorganismů, se věnuje hra Bios: Genesis. Takže jste-li študovaní mikrobiologové a...
Není to tak dávno, co se Yarek ve své recenzi podíval na hru Když sním. No, když na to teď koukám, je to více než půl roku. Ten čas ale běží... Já mám dneska možnost napsat pár odstavců o další "snové" hře. Opět ji u nás vydal Blackfire a opět je vhodná především na párty, i když těch příležitostí k hraní téhle karetky je více, ale o tom až dále....
Zdravím všechny čtenáře a jejich děti - naše budoucí potenciální čtenáře. Na Deskologu už kalkulujeme, že pokud počet dětí průměrného čtenáře dosáhne 8-15 kousků, tedy podobně jako v době kamenné, naše čtenost se zvedne exponenciálně. Proto vás vyzýváme, vemte vaše kyje do ruky a začněte neodkladně konat!
Pondělí ráno, open office v menší obchodní společnosti. Do dveří vchází jeden ze zaměstnanců, má pět minut zpoždění a utrápený výraz. Jeden z jeho kolegů ho ani nenechá odložit kabát a hlasem plným falešného entuziazmu se ptá: "Jaký jsi měl víkend?" Obratem přijde nečekaná odpověď: "Ale, přistihl jsem otce jak masturbuje". "Tak to seš v klidu, mě...
Her, ve kterých máte za úkol kreslit, je na trhu požehnaně. Proč se tedy Albi rozhodlo vydat Duplik? Co je na téhle nevýrazné krabičce tak výjimečného? Hra vyšla v podstatě okamžitě po svém ohlášení a především naše editorka Petra byla na Duplika natěšená, jak na kilo kuřecích křídel.
Existuje několik parametrů, které podle mě definují dobrou hru. Asi už jste si mohli všimnout, že na Deskologu přikládáme velkou váhu zpracování a osobně bych hned na druhou pozici umístil dynamiku. Když hra odsýpá a nemáte čas se koukat do telefonu, a to i ve hře čtyř hráčů, je podle mě ideální stav. Proč to zmiňuju zrovna u Doby kamenné,...
V recenzích bývá Shadows: Amsterdam popisován jako kombinace her Dixit, Mysterium a Krycí jména. S Dixitem a Mysteriem jsem se už dávno seznámila, ale podobnost s Krycími jmény mi bohužel byla až do minulého týdne záhadou. Přesně tak, do té doby jsem je nehrála, je to trapné a stydím se...
Dnes je to poprvé, co recenzujeme jedinou hru ale rovnou ve dvou verzích. Moc často se nestává, aby distributor vydal dvě edice zároveň a není se čemu divit, ty krabičky si totiž musí navzájem konkurovat. Ale jako hráč tenhle obchodní model považuju za výhodu, můžu si pořídit obě hry, jen jednu... a nebo žádnou a ušetřit. :)
Minulý týden proběhl Mezinárodní den dětí, kdy rodiče po celém světě dělají radost svým ratolestem, chtěným i nechtěným. Snad jste nezapomněli, že vám něco malého pobíhá po pokoji a říká vám to tati/mami. Pokud děti ještě nemáte a je vám přes třicet, zkuste to. V příštím tématickém článku vám spolu s Petrem ukážeme, jak na to.
Zdravím vás, milí knihomolové. Pokud máte rádi literaturu a zároveň společenské hry, je čas zbystřit. Přines si svou knihu je totiž hra, ve které můžete zužitkovat sbírku svých zaprášených knih, které už znáte nazpaměť a nehodláte je po páté číst. Ještěže jste je neodnesli do antikvariátu.
Tak je to tady, Twilight Imperium. První vydání téhle deskovky se objevilo už v roce 1997 a loni vyšla česká verze čtvrté edice. Překlad byl nejdříve slavnostně oznámen, poté zrušen a nakonec jsme se přeci jen dočkali. Měl jsem z toho radost, protože jsme s Yarkem žádnou verzi nehráli a tuhle hru předchází její pověst. Ale třeba je to jen...
Na českém trhu je spousta her, kterých jsme se nemohli dočkat, distributoři neustále odkládali vydání, diskuzní fóra se plnila nespokojenými předplatiteli... A pak je tady Hadara, objevila se z čista jasna, žádný velký hype. To je přesně ten případ, kdy mi nějaký pomyslný senzor v hlavě řekne: "Petře, měl bys konečně vyprat." Ne, tak to byl...
Dneska se vracím ke hře, kterou jsem vám slíbil už v Yarkově velkém tématu BANG!. Jak je asi vidět z fotek, Hobity už mám nějaký pátek a tak jsou krabičky slušně ošuntělé a pár karet je politých pivem, vysušených a znovu politých. Za večerů, kdy se nás v dobré náladě sešlo víc, jsme často po této hře sáhli... Dlouho...
Být milovník koček, to je skoro diagnóza a i když já jsem spíše psí fanoušek, úplně tu posedlost kočkami chápu. Třeba naše editorka a kamarádka Petra je taková "kočičí máma" a zároveň se svým bičem vypadá trochu jako Catwoman. To jsem asi přehnal, jedná se o osobní informaci, kterou si prosím nechte pro sebe. Každopádně mě napadlo, že by Petra...
Když se Petr před dvěma lety rozhodoval, co bude dál ve volném čase dělat, recenzování deskovek bylo jasnou volbou. Ale dneska se na to ten salám vykašlal a musím to udělat za něj...
