recenze - KVEDLALOVÉ Z KVEDLINBURKU
Quacks of Quedlinburg je hra, která mě zaujala hned poté, co získala cenu Kennerspiel des Jahres 2018. Pak jsem ji nějak vypustil z hlavy, odstěhoval se do hor daleko od civilizace a začal pracovat na pile. Jednoho slunečného dne jsem odpočíval u jezera pod oblíbenou břízkou a ukusoval chleba s tvarohem. Kouknu na Apple Watch a vidím notifikaci - Yarek píše, že Quacks of Quedlinburg vyjde u Mindoku pod názvem Kvedlalové z Kvedlinburku. Zahazuju zbytek chleba do vody, sedám do auta a fičím směr Ostrava. Cestou ještě stačím skrz centrální počítač ve své Tesle poslat výpověď majiteli pily. Tohle stejně nebyl život pro mě.
Krabice Kvedlalů by sama o sobě mohla aspirovat na naši designovou trofej, ilustrace na víku je opravdu povedená a dokonce tady ani nepřekáží už zmiňované logo Kennerspiel des Jahres, beztak to nikoho nezajímá. Uvnitř najdete několik kartonů, ze kterých je potřeba vyloupat komponenty, ale protože mě bolí ruce od startování dieselové pily, předám tuhle příjemnou povinnost přítelkyni, ta se toho ujme s grácií, i když je jednou rukou připoutaná k topení. Česká pravidla, balíček karet, dřevěné žetony a v neposlední řadě i sadu látkových pytlíčků, to všechno v krabici najdete. Zatím to vůbec nevypadá špatně.
Pravidla jsou jednoduchá, dobře sepsaná a kdyby se vám i tak nechtělo číst, na youtube už je pardubický videonávod. Pokud správně využijete přiložené sáčky, je příprava hotová do dvou minut, s tím, že si druhou minutu budete hledat ideální polohu pro hraní. Já jsem posledně hrál v tureckém sedu a na konci mi zdřevěněly... To je jedno, důležité je, že hra rozložená na stole vypadá skvěle. Jednotlivé komponenty k sobě ladí, je to ta typická německá přesnost, kterou mám u tohohle typu her rád. Navíc se autoři nebáli upustit uzdu své fantazii a grafika nabízí jakousi iluzi trojrozměrnosti. Trošku mi do toho nezapadají karty a pytlíky by mohly mít taky jinou barvu než černou, ale to jsou jen detaily.
Herní deska, která leží před vámi, představuje jakýsi kotlík, ve kterém budete míchat ingredience. To se dělá tak, že hrábnete do pytlíku, vytáhnete náhodný žeton ingredience a umístíte ho do spirály na desce. Všichni hráči u stolu loví své žetony současně a postupně vyplňují svůj kotlík. Na začátku hry disponujete jen několika ingrediencemi a hlavně vám v pytlíku překáží bílé sanytry. Ty nepřinášejí žádné bonusy a navíc při větším množství způsobují výbuch. Zajímavější jsou pak barevné žetony, které mají ještě další funkci, některé se projeví ihned po vložení do kotlíku, jiné při vyhodnocení kola. Například jisté ingredience vás zbaví bílých žetonů z vašeho kotlíku, další vám umožní vytáhnout žetony navíc, nebo získat rubíny potřebné pro posun vaší startovní pozice v kotlíku. Tyto funkce jsou řízeny oboustrannými destičkami knih, většina ingrediencí má tedy více možných funkcí a tím je zaručena jistá variabilita a znovuhratelnost.
Dark side of the pot
Deska s kotlíkem je oboustranná, což přináší novou herní variantu, kterou je vhodné vyzkoušet po několika partiích základní hry. Na spodní straně alternativního kotlíku je lišta plná zkumavek a každá z nich obsahuje nějaký bonus. Pokud jste si celou dobu lámali hlavu nad tím, k čemu slouží druhý žeton s kapkou, tak věřte, milí Watsonové, že jsme na to právě přišli. Žeton se může přesouvat zprava doleva po zkumavkách, namísto toho v kotlíku a umožní vám získat další bonusy. Dal jsem tomu jednu šanci, děkuji autorům za zajímavé zpestření a vracím se k původní variantě.
Hra je samozřejmě plná náhody. Od úvodního otočení karty s věštbou až po samotné tahání žetonů z pytlíku. Jasně, v průběhu partie nakupujete lepší ingredience a tímto způsobem zvyšujete své šance na úspěch, ale když celou dobu vedu a v posledním kole ze svého napěchovaného pytlíku vytáhnu hned zkraje výbušnou kombinaci... To mě prostě dokáže nas*at. Nic to ale nemění na tom, že jsou Kvedlalové chytlavá hra a nikdy jsem nezůstal u jedné partie. Vytahování žetonů z látkových pytlíků je napínavé a především ve chvílích, kdy vám hrozí výbuch, se budete modlit za každou ingredienci. Mám radost, že jsem dostal rozum, vrátil se do civilizace a můžu si užívat takovou parádní hru, která navíc baví všechny, včetně přítelkyně, která ji musí hrát jen jednou rukou. A perlička na konec - hra skvěle funguje i ve dvou, takže si ji dobře zahrajete i na rande nebo ráno po rande.
Těšil jsem se na pěknou, jednoduchou a chytlavou deskovku. Našel jsem smysl života, lásku a chytlavou deskovku. Viz výše.
Petr
Hodnocení designu: 4/5
Hodnocení hratelnosti: 4/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku