recenze - MĚSTA

31.10.2024

"Paříž, vítr a můj účes stále drží!" Někteří pamětníci možná poznali úryvek z klasické devadesátkové reklamy na Taft. Úspěšná a nezávislá žena v tomhle spotu cestuje po světových metropolích a udržuje si svou bujnou kštici. Vás ale možná napadla úplně jiná asociace ke známým městům a vůbec se tomu nedivím, protože co se týče deskových her, máme tady spoustu zajímavých titulů, které se jim věnují. Nejrůznější varianty Jízdenky, prosím!, New York 1901, Paris, San Francisco… Nechme ale reklamy i další deskovky stranou a raději se podívejme na dnes recenzovanou hru s jednoduchým názvem Města.

Víko menší krabice doslova hýří barvami a zdobí ho koláž ilustrací nejrůznějších měst a jejich dominant. Obsah je pak napěchovaný prakticky po okraj a kromě herního plánu mě na první pohled zaujala sada plastových dílků budov ve čtyřech barvách. Nechybí tady ani balík bodovacích karet a sada žetonů, nebo lépe řečeno destiček zajímavostí a větších pozemků. Co se týče grafického zpracování, pochválit musím především podlouhlé desky metropolí, na kterých jsou vyobrazeny panoramatické ilustrace jednotlivých měst a pokud jste se dostali k promo obsahu, nechybí vám ve hře ani Praha a Brno. Názvy jako Špilas nebo Prýgl, doufám potěší alespoň místňáky, mě totiž přišly trochu nemístné. Celkově ale města nevypadají vůbec špatně, autoři hru pojali moderně, a díky tomu jednotlivé karty představují smartphony, desky metropolí zase jakýsi tablet a musím uznat, že to na mě nakonec nepůsobí nějakým rušivým dojmem. Moderní turista už si zkrátka ve městě jen těžko vytáhne starou dobrou mapu a namísto toho zvolí digitální alternativu.

Další věc, která mě doslova zarazila, jsou pravidla, respektive jejich objem. Vše je totiž sepsáno na čtyřech stránkách a to včetně anotace, soupisu komponent a příkladů. Za nějakých pět až deset minut tedy máte vše detailně přečteno a můžete se pustit do hraní. Jasně, nejedná se o nijak náročnou hru, ale i tak musím autory pochválit za způsob, jakým se jim pravidla podařilo strukturovat a jednoduše je naservírovat nám hráčům. Jednoduchá je i následná příprava partie, kdy rozložíte herní plán, do čtyř řad na něj připravíte zásobu karet, pozemků, zajímavostí a budov. Každému z hráčů dáte sadu komponent v jeho barvě a vyberete si startovní dílek vaší čtvrti. Tohle jednoduché uspořádání pak oceníte při každém dalším hraní.

Ve hře se postavíme proti sobě v roli městských stavitelů. V podstatě se jedná o jednoduchý worker placement, kdy ve svém tahu umístíte figurku dělníka do jedné ze čtyř řad "akcí" a vydraftujete si danou komponentu. Horní řada vám umožní získat bodovací kartu, což je vlastně úkol, který se, stejně jako vše ostatní, bude bodovat na konci partie. V další řadě se nacházejí destičky pozemků, kterými rozšíříte vaši osobní čtvrť. Ta se nakonec bude skládat z 3x3 dílků, respektive 6x6 polí. To ale není vše. Níže na herním plánu najdete destičky zajímavostí. Takovým dílkem vylepšíte a hlavně zkrášlíte vaši zeleň, vodní plochy a nebo v případě soch i stavební parcely. Nakonec, úplně dole, se nachází několik sad domků, které byly náhodně taženy z pytlíku a kdyby vám ani jedna barevná sada nevyhovovala, je tady i možnost, jak si vylosovat dílky vlastní, musíte ale spěchat a pole obsadit jako první. To se ostatně týká všech polí na herním plánu, jednoduše kdo dřív přijde, ten dřív staví.

V podstatě jsem vám teď popsal asi 90% herní náplně a věřte, že tady není žádný háček, nic vám nehází klacky pod nohy. Města zkrátka nabízejí čistou a dynamickou hratelnost. Ve dvou hráčích jsme se častokrát museli brzdit, abychom dodržovali pořadí tahů, protože jsme už oba měli přesnou představu o tom, kterou akci budeme chtít vykonat. Co se týče ideálního počtu hráčů, jako dvojkovka fungují města dobře, ale přeci jen je to spíše hra určená pro tři až čtyři inženýry. Běžně se hraje na osm kol, ve dvou na čtyři, s tím, že pravidla nabízejí duelovou variantu na sedm kol, při které nakonec vybudujete město o rozměru 3x5 dílků, respektive 6x10 polí, ale tady už je podle mě délka partie zbytečně natahovaná a hra ztrácí ke konci tempo.

Během partie navíc plníte úkoly zvoleného města, takzvané milníky a tady dochází k těm největším "soubojům", protože čím dříve milník splníte, tím více bodů na vás čeká. Proto je dobré sledovat vaše soupeře, mít neustále přehled o tom, jak se jim vede a ideálně je nenechat postavit vytouženou čtyřpatrovou budovu, díky které by milník splnili dříve než vy. To samé platí pro bodovací karty, kde na vás v nabídce může čekat doslova svatý grál, který vám přinese pořádnou hromadu bodů při finálním skórování. Interakce ve hře tedy nechybí a nechybí tady ani zábavná a dynamická hratelnost. Po prvních partiích jsem byl prostě jen mile překvapený, ale čím víc času jsem s Městy strávil, tím víc si mě tahle hra získala.

Nečekejte ale nic moc inovativního, spíš dobře fungující menší hru s jednoznačnými pravidly. Tohle je prostě poctivá práce a osobně takovýmto titulům v poslední době dávám přednost před krásnými, ale překombinovanými hrami. To se ale může zase rychle změnit, protože ty překombinované a krásné mají taky něco do sebe. :) Tím nechci říct, že by Města nevypadala dobře, patrové budovy vyčnívající z jednotlivých čtvrtí jsou opravdu oku lahodící, ale celkově hra nepůsobí nijak epicky. Ostatně to ani nebyl záměr autorů.

Města můžou dobře posloužit jako vstupní hra a řadí se tak například za mou oblíbenou Naši osadu, především co se týče přístupnosti. Graficky by mohla tahle deskovka na první pohled působit trochu sterilním dojmem, ale opak je pravdou, tady si klidně můžete umazat ruce a uškodit vašim soupeřům ve výstavbě jejich čtvrtí. Reálná města se navíc autorům podařilo zařadit i tematicky, což se, jak můžete vidět níže, promítne do finálního hodnocení.

Petr


Hodnocení designu: 3/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5


 Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.