recenze - CLANS OF CALEDONIA

Začínající industrializace ve Skotsku před zhruba dvě stě lety zásadně změnila život místních obyvatel. Jídla bylo nadbytek, whisky tekla proudem z dubových sudů a mléko bezedně stříkalo z cecíku samic skotu. Vnadné skotské zrzky pobíhaly na travnatých kopcích Kaledonie, zatímco jste vy počítali vydělané libry z posledního obchodu. Kde jsou ty časy, povzdech...

Pro tento typ her snad ani není lepšího tématu, středně-těžká ekonomická strategie s prvky obchodování, pěstování surovin, chovu dobytka a rozšiřování území. Skvělé propojení této kombinace zvolil nám málo známý herní designér Juma Al-JouJou. Hra je mi přesto na první pohled něčím povědomá, jako bych ji měl v polici již léta. Důvodem je úvodní malebný obrázek na krabici. Ta velmi dobře známá stylizace specifická jen jedinému ilustrátorovi - Klemensi Franzovi. Svůj podpis zanechal pravděpodobně už na stovkách herních titulů. My se proto raději zaměříme na to, čím se Clans of Caledonia herně liší od ostatních podobných ekonomických strategií. 

Jak již bylo nastíněno na začátku, ve hře budete produkovat zboží jako whisky, sýr či bavlnu, a to z těch nejkvalitnějších surovin. Čerstvě nadojené mléko nebo obilí, které vyrostlo na úrodných polích, je základem dobrých produktů. Ty pak budete moci exportovat až za oceán. Samozřejmě za (ne)malý obnos. Všechny základní suroviny, se kterými lze ve hře obchodovat jsou znázorněné dřevěnými figurkami v dané podobě. Whisky ve tvaru sudu, ovce ve tvaru ovečky, zrzka ve tvaru... Málem jsem vás nachytal. Se zrzkami přece nelze obchodovat. Každopádně co si budeme povídat, různě tvarované figurky podle druhu jsou bez debat příjemné zpestření herního zážitku.  

Všechny aktivity se odehrávají na několika různých herních deskách. Hráčské desky slouží k zásobě surovin, zvířat, pracovníků a jiné havěti. Taktéž na nich přehledně vidíte váš osobní příjem peněz a produktů. Na desce obchodu v podobě tabule směňujete zboží za libry a naopak. Zatímco nákup konkrétního produktu zvedá jeho cenu, prodej naopak snižuje. Obchody se tak okamžitě promítají do konečných cen. Největším herním plánem je samozřejmě mapa krajiny, která je složená z hexagonových polí. Vaši osadu budete během hry rozšiřovat na sousední políčka a pokládat figurky na vhodné typy krajin (ovečku na louku, horníka na horu atd). Každé další políčko vás stojí nějakou tu libru a je rozumné si promyslet kde, koho, za kolik a kam. Jenom taková investice, která se vám vrátí, je dobrá investice.  

Stejně jako ve většině her, i zde se vyhrává na vítězné body, respektive slávu. Skotské klany, za které hrajete, nesoupeří v hodu kládou ani v tom, který klan nosí kratší sukně, nýbrž na poli obchodu a vývozu. Největší bodovou položkou jsou tak vývozní zakázky, jenž během hry splňujete. Nasbírat zadané zboží a šup s ním do daleké řiti za oceán. Jak se bude vaše osada během pěti kol hezky rozšiřovat, bude zvládat i vyřizovat více a více zakázek.

Dohromady se budete soustředit na produkci, výrobu, vývoz a rozšiřování pastvin a k tomu vám dopomáhej svatý Patrik. V opačném případě se musíte spolehnout jen na svou strategii, vybraný klan a jeho specifické výhody děděné z generace na generaci. 

Že se jedná o euro hru netřeba spekulovat. Hratelností se podobá spíše takové Terra Mystice, respektive Gaia Projectu než například Agricole. Kolegovi Petrovi se toto přirovnání příliš nepozdává (kdo ví, možná si jen nedokáže představit místo zarostlých chlapů v sukni vetřeloidní Taklony). Rozdíl je rozhodně v obtížnosti, kdy Caledonie je pravidly o level jednodušší.

Co by to byla za recenze bez zmínění herních neduhů. První vada je kosmetická. Tak malá čísla na hráčských deskách jsem dlouho neviděl. Za deset let je bez lupy už neuvidím vůbec. Zbláznili se kurva? Druhou vadou je nevyváženost počtu hráčů a herní mapy. Ve dvou hráčích je volného prostoru tolik, že vám oblast skotské Kaledonie občas připadá jak dva paralelní vesmíry. 

Herní kola jsou poměrně svižná a v naší skupině nedocházelo k žádným rozhodovacím paralýzám. První tři kola jsou, dá se říct "zahřívací" a bodově rozhodující jsou až poslední dvě. Líbí se mi systém obchodu i jeho přehledová tabule a manipulace s cenami. I když lze obchod zcela ignorovat, jeho správným využitím můžete vyřešit nejeden problém.
Nakonec se vrátím k ilustrátorovi Klemensovi. Někteří ho obdivují, jiní zatracují. Tak či onak musím uznat, že jeho stylizace k této hře sedí a Caledonia hraje přírodními barvami, doslova jako skot na dudy.

Tento styl her je můj hrníček čerstvě nadojeného mléka. Na deskovku jsem se těšil nějaký ten pátek a naštěstí oprávněně. Clans of Caledonia dodala vše, co jsem od ní, jako od kvalitní hry očekával. Jediné, co brání plnému hodnocení, je srovnání s (zatím) nepřekonatelnou Gaiou.

Yarek, the párek

Hodnocení designu: 5/5
Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku