COMIC-CON PRAGUE 2022

Tak tohle bylo vážně o fous. Jako poslední opozdilec naskakuju do tramvaje, směr nádraží. Včera jsem si slíbil, že půjdu spát před půlnocí a už o půl jedné mi bylo jasné, proč bych si takové předsevzetí neměl dávat. Ale teď už se blížím ke Svinovským mostům, z okna pozoruju lidi vracející se po noční směně a potichu se jim smě... Ne! To bych si nedovolil.

Letos s kámošem na Comic-Con vyrážíme už o den dříve, protože bychom rádi navštívili pár oblíbených deskoherních speciálek a antikvariátů. Ve vlaku plánujeme, co všechno bychom chtěli během následujících čtyř dní stihnout a prokládáme to duely v 13 Minutes, což je podle mě hra jako dělaná do Regiojetu. Jen si musíte dávat pozor, abyste nepoztráceli ty drobné kostičky.

Není nic, co by vás nastartovalo lépe, než pivo a sushi o půl deváté ráno, takže do Prahy přijíždíme spokojeni a plní energie. Následujících 24 hodin přeskakuju, protože některé události by měly zůstat jen ve formě vzpomínek, jiné by mi třeba nevadilo úplně zapomenout. :)

Je tady pátek, hodina po poledni a my už se blížíme k O2 universu. Pokud si dobře pamatuju, objednali jsme si trochu lepší počasí, ale nevadí, stejně budeme až do jedenácti uvnitř největší nerdovské sešlosti, kterou u nás můžete navštívit.

Žádné velké fronty u vstupu se nekonají, takže míříme do šatny a pak rovnou na pivko. Sakra, říkáte si, on nám má napsat co se dělo na Comic-Conu a místo toho jde popíjet. Ale koukněte na fotku níže, takový Pikachu servis jen tak někde nemají. Myslím, že ideální způsob, jak se naladit na tu správnou nerdí vlnu. Fotku jsem si interně pojmenoval jako "Comic-Con - Tady je svět ještě v pořádku".

A papírová čepička ve tvaru oblíbeného Pokèmona samozřejmě není ten nejpromakanější kostým. Po chodbě kolem nás korzují Thorové, Spider-Mani, nebo třeba parádní Star-Lord, který jako by vypadl z plátna.

Musím se přiznat, že jsem dříve všechny cosplayery považoval za jakési podivíny s velkou dávkou exhibicionismu, ale už několik let to vidím jinak. A to právě i díky Comic-Conu. Všechny ty drobné detaily, spousta hodin ruční práce, tomu prostě člověk musí věnovat velkou část volného času a většina cosplayerů tímhle žije. Takže já tleskám a fotím, samozřejmě ne najednou.

Ale zdržování už bylo dost, jdeme se věnovat dnešnímu programu. První Talk Show, na kterou jsme se šli podívat, nabídla hned tři herce, kteří se objevili ve Hře o Trůny. Julian Glover, Tom Hopper, Finn Jones a v roli moderátora samozřejmě zkušený Mikoláš Tuček, kterého ale pánové moc často nepouštěli ke slovu. Celá diskuze se točila především okolo dnes už kultovního seriálu z produkce HBO, nechyběly zajímavosti z natáčení a taky spousta pohotových vtípků. Docela by mě zajímalo, do jaké míry pánové improvizují, protože se jim opakovaně podařilo hlasitě rozesmát publikum, a to především sedmaosmdesátiletému! Julianu Gloverovi.

Jedním z největších lákadel Comic-Conu pro mě vždycky byla přítomnost komiksových kreslířů a scénáristů. Nechybí zahraniční hvězdy ani naši lokální kreslíři, jako Nikkarin, Petr Kopl, nebo Dan Černý, který aktuálně kreslí Disneyho Kačery, což je prestižní projekt a hlavně velká pocta celé české kreslířské škole. Pokud něco takového existuje. :) Samozřejmě jsem i letos posbíral pár autogramů do svých oblíbených knih jako Vrána nebo V jako vendeta. Autor kultovní Vrány James O'Barr nebyl v Praze poprvé, ale jeho předchozí návštěvu jsem prošvihnul. Vrána navíc nedávno vyšla v novém velkém vydání, takže ideální příležitost si tenhle komiks pořídit podruhé. Trošku rozežranost, že? Ano, pokud mezi vaše koníčky patří komiksy a deskové hry, nesmíte moc často kontrolovat stav svého bankovního konta.

A my už se pomalu přesouváme do deskoherní zóny, která je ve stejné hale jako během předchozích ročníků. Opět tady své hry prezentují všichni velcí tuzemští vydavatelé a co mě především hodně těší, většina stolů je obsazena a hrají se tu jednodušší rodinné hry, ale například i takový Root, nebo Messina od Fox in the box. Vidím spoustu novinek, které u nás nedávno vyšly a samozřejmě i klasiky jako Scythe, Zombicide, nebo Splendor v jeho marvelovské iteraci. Nechybí ani ochotní tutoři, kteří vám vysvětlí pravidla a třeba i dohlídnou na vaši partii. No a samozřejmě si tu můžete i nějaké hry nakoupit, často za docela zajímavé ceny. Já se ale pro dnešek rozhodl utrácet za něco trochu jiného.

Středobodem celé akce je "Shopping area", kde vystavuje spousta českých komiksových a knižních vydavatelů. Na své si přijdou i milovníci figurek, plakátů, plyšáků, triček a třeba i replik světelných mečů. My jsme samozřejmě, jako každý rok, neodolali 40% slevě u vydavatelství Comics Centrum a už teď je mi jasné, že mi cestou domů bude batoh praskat ve švech. Obleku Stormtroopera jsem naštěstí odolal, protože bych si ho asi musel obléct na sebe a nevím, jak by se na mě dívali ostatní cestující ve vlaku, včetně kámoše Filipa, který jede se mnou.

Videoherní zóna se letos trochu proměnila. Opět tady najdete retro automaty a konzole, které ale dostaly o něco menší prostor. Nechybí například původní Playstation, SNES, Nintendo 64 ani závodní automat od Segy pro dva hráče. Docela mě překvapilo, kolik dětí a teenagerů dalo přednost peckám z devadesátých, a v některých případech i osmdesátých let, před moderními konzolemi ve vedlejší hale. My jsme si dali partičku starých Mario Kart a osobně jsem rád, že se tahle videoherní série od té doby o tolik posunula, občas se na podobné klasiky dívám skrz růžové brýle. Ale konec filozofování o starých dobrých časech, pojďme se přesunout na slavnostní zahájení.

Moderování se tentokrát opět ujal Mikoláš Tuček společně s Bětkou Trojanovou. Psal jsem to loni i předloni a napíšu to i letos, lepší dvojici si pro takovýto večer nedokážu představit.

Po úvodním proslovu pořadatelů a přivítání cosplayerů samozřejmě nechyběl epický příchod pražského primátora Zdeňka Hřiba. Říkal jsem si, čím nás po Obi-Wanovi a Rimmerovi ještě dokáže překvapit, ale Iron Mana jsem opravdu nečekal. Světla v sále pohasla a svítící kostým tak dostal vyniknout, tohle byl opravdu stylový nástup. Celý sál se ale na chvíli přeladil na vážnější notu, protože Tony St.. tedy Zdeněk Hřib se ve svém proslovu samozřejmě věnoval i válce na Ukrajině. Následně se pódium opět rozjasnilo a do řady postupně nastoupili světoznámí komiksoví autoři a pozvaní herci. Dvě největší hvězdy Bernard Hill a Christopher Lambert sice dorazí až zítra, ale i tak si dovolím říct, že letošní sestava je ze všech ročníků nejslabší. Hellboy, Gimli a Kocour z prvního ročníku zůstávají nepřekonáni.

A když už jsem zmínil tu sobotu, jako mávnutím kouzelné hůlky se do ní přesuneme.

Hned z rána jsme absolvovali nakonec až překvapivě zajímavý rozhovor s režisérem Magnuskem. Jeho tvorba mě nikdy neoslovila, spíše naopak, ale bylo zajímavé poslouchat, jakým způsobem se dostal k filmování.

Následovalo krátké okénko dalšího utrácení a už se přesouváme na přednášku předních českých kreslířů Michala Suchánka, Nikkarina a Karla Osohy. Tématem tentokrát překvapivě nebyla kresba, ale videohry a jejich propojení s komiksem. Pohodové povídání, kdy moderátor v podstatě ani neměl připravené otázky a tak si prostě tři zarytí fanoušci poklábosili o oblíbených hrách. Ale dost už bylo relaxování, na hlavní stage hned v zápětí nastupuje jeden s nejvýznamějších hereckých hostů letošního Comic-Conu. Bernarda Hilla mám samozřejmě spojeného s rolemi Théodena z Pána prstenů a jako charismatického kapitána z Titanicu. Zkušený herecký kmet ochotně odpovídal na otázky ze zaplněného publika. Většina dotazů se samozřejmě týkala Pána prstenů, ale je vidět, že se čeští diváci vyznají, a tak se řeč stočila i k filmům jako Valkýra, nebo právě k Titanicu.

Pádíme na oběd, ještě nás dneska čeká Talk Show s Christopherem Lambertem, pak samozřejmě budu muset dokončit tenhle článek, vybrat a upravit nějaké fotky, tak abych ho zítra ráno mohl vypublikovat. Doufám, že jsem vás jako průvodce Comic-Conem nezklamal, protože ve mně tahle akce vyvolává v postatě jen pozitivní pocity. A to mě ještě čeká celý nedělní program.

Díky za přečtení a příští rok se tu třeba potkáme.

Petr
 

Odebírat a komentovat nás můžete na Facebooku, kde najdete i odkazy na naše články.