recenze - HEAT

Závod na okruhu ještě nezačal, ale vy se už vidíte na stupni vítězů a těšíte se, až odšountujete šampaňské a postříkáte všechny hostesky. Jak ale říkají závodníci, neříkej hop, dokud nepřejedeš cílovou čáru. Tak zařaďte sedmičku a sešlápněte pedál až na podlahu, ať vás to celého zamáčkne do sedadla. V dnešním článku vás čeká kromě spálených gum a mého trapného humoru i pár dojmů z podzimního deskoherního hitu HEAT!

"To chci! Taková hra mi ve sbírce ještě chybí." Tohle byly mé prvotní dojmy na oznámenou závodní hru Heat z distribuce Blackfire. Argumentem proč zrovna já bylo, že můj redakční kolega Petr už jednu závodní hru v polici má. Tou jsou starší Rivalové a jejich recenze byla už před dlouhou dobou na Deskologu. No, ale my tady dnes nejsme od toho, abychom nostalgicky vzpomínali, že jo.. nýbrž kvůli recenzi. Ve hře usednete (obrazně) do formulí 1, ve kterých budete bojovat o jakousi pomyslnou Velkou cenu na čtyřech závodních okruzích. Tou je USA, Francie, Velká Británie a Itálie. 

Lze závodit až v šesti hráčích, takže máte k dispozici šest závodních plastových mini autíček v barvách hráčů. Podle počtu hráčů také rozdáte herní karty, herní podložky a můžete položit svou formulku na start, pak jste připraveni vyrazit. Příprava je totiž opravdu jednoduchá v pár krocích. Cílem hry je doslova cíl, respektive dojet do cíle jako první. Každý okruh má určitý počet kol, ve kterých se musíte představit v tom nejlepším světle a té nejvyšší rychlosti. Samozřejmě, jízda vyžaduje i zručnost při manévrování v zatáčkách a schopnost si při tom nepřehřát motor.

Ovládání formule je v podstatě složené ze dvou kroků. Řazení rychlosti pomocí páky na herní podložce (tím určujete, kolik karet ze své ruky zahrajete) a zahraní karet. Jednoduše se sečtou čísla na zahraných kartách a o tolik polí se posunete na dráze. Páku můžete řadit jako Niki Lauda, ale to vás bude také stát přehřívání motoru v podobě karet Heat. Což jsou takové karty k ničemu, které vás v ruce jen otravují. Lze se jich zbavit ochlazením motoru na nižší otáčky. Což je jedna část možného taktizování ve hře.
Druhá část přichází při projetí zatáček. Pokud nevychytáte rychlost při projetí zatáčky, vylétnete z ní a vrátíte se zpátky. Tím byste ztratili drahocenný čas. To je přesně důvod proč nemůžete projet celou dráhu na plné pecky.

Heat nabízí i pokročilou hru, což je vlastně soubor několik různých modulů. Garáž ve kterém vylepšujete formuli pomocí karet ve startovním balíčku. Tím se stává váš herní balíček trochu komplexnější. Modul Počasí ovlivňuje podmínky dráhy a zatáčky pro variabilitu tratě. Poslední modul Legendy přidává automatické řidiče, které lze použít v sólo módu, ale i ve více hráčích. Ovládání takového automatizovaného formulového jezdce je velmi jednoduché a nijak nezdržuje hru. Lze si zahrát Systém šampionátu, což jsou defacto sezóny několika závodů, za které získáváte mistrovské body. Vhodné pro ty, jenž chtějí zažít trochu atmosféry a napětí velkých turnajů.

Vydavatel Days of Wonder je už roky zárukou na kvalitu zpracování a hezký grafický design. U hry Heat tomu není jinak. Ve větší krabici najdeme dva velké oboustranné herní plány tratí a velký praktický insert pro rozdělení všech druhů karet a přihrádky pro každé jednotlivé autíčko. Ilustrace Vincenta Dutraita jsou přesně takové, jaké byste si přáli u závodního tématu odehrávajícího se v šedesátých letech. Jeho styl a použité barvy ve vás evokují doby, ve kterých jste se ani nenarodili. Až na ikonografii, která není na první dobrou úplně intuitivní, je celkové zpracování zvládnuté prostě na výbornou!

Heat nedisponuje a nepoužívá žádné kostky, jak byste mohli u závodní hry očekávat. Pohyb je řízen kartami, respektive vašim balíčkem (můžu si troufnout říct lehký deck-building?). Ano, je tam podobná náhoda jako u kostek, čili štěstí hraje významnou roli, a moc dech-beroucích rozhodnutí ve hře nemáte. Co byste taky na závodní hru čekali? Jednoduše si užijete lehké, za to moc hezké závody, kde budete riskovat a žhavit motor na pokraj přehřátí. Za mě opravdu skvěla pohodovka, která mi ve sbírce chyběla.

V deskoherních kuloárech se šeptá o Heatu jako hře roku. Mno, osobně až takto velké nadšení nesdílím, i když se samozřejmě drží hodně vysoko. Vy se ale brzy v Petrově recenzi dozvíte, jestli nás více bavil Heat a nebo nedávno vydaný Rallyman GT, taktéž pod hlavičkou Blackfire. 

Moje recenzování dojelo do cíle a já se s vámi tímto loučím. 
A pamatujte: "Volno, ne práce je cílem člověka!" 

Yarek, horký párek
 

Hodnocení designu: 5/5
Hodnocení hratelnosti: 4/5
 

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku