recenze - CTHULHU: TEMNÉ ČASY
Lovecraft ve světě deskovek, to jsou samozřejmě všechny ty dobře známé Arkham Horrory, Panství hrůzy a Temná znamení. Ale třeba i A Study in Emerald, hra, která původně vyšla v roce 2013, dočkala se druhé edice a teď i iterace s českým názvem Cthulhu: Temné časy.
Pod víkem najdete pořádnou porci obsahu a doufám, že máte rádi skládání, protože toho vás čeká požehnaně. Z kartonových archů si totiž budete muset vyloupat a pak poskládat hned třicet podložek, tedy kartonových stojánků na žetony agentů. Na jednu stranu stylová věc, která napomáhá přehlednosti, na tu druhou je to rozpadající se bazmek, který jsme během každé partie proklínali, protože nedrží pohromadě. Řešením bude nejspíše lepidlo, ale zatím jsem neměl trpělivost se do lepení pouštět. Menší piha na kráse jinak opravdu velmi pěkné hry. Ilustrace na kartách, žetonech i herním plánu, to vše k sobě pěkně ladí a Lovecraftovská atmosféra ze hry doslova sálá.
Co se týče pravidel, rozhodně se nejedná o žádnou oddechovku pro deskoherní začátečníky, ale velmi komplexní hru, kde musíte ovládat nejen celou sadu pravidel, ale zároveň umět co nejlépe uchopit svou příslušnost. Vysvětlím. Příprava hry vám zabere pěkných pár minut, na herní plán budete muset rozložit karty sítě a k agentům navíc přiřadit příslušné žetony. Každý hráč dostane svou sadu komponent, tedy počáteční karty, žetony ovládání, kostky vlivu a už zmiňované podložky. Nakonec pak náhodně a tajně rozdáte karty rolí, kdy se z každého hráče stává kultista, vyšetřovatel, a nebo odpadlík. Do plátěného pytlíku vložíte žetony nepříčetnosti a příčetnosti a především každému z hráčů dáte velmi praktickou přehledovou kartu, kterou rozhodně bude potřebovat, minimálně během několika prvních partií..
Nehrajete kooperativně, ale každý sám za sebe, jen někteří možná budou mít ve hře i "parťáka" stejné příslušnosti. Hráč na tahu může provést dvě akce a v pozdější fázi i některou volnou akci uvedenou na kartě. V základu se pak jedná o deckbuilding, kde akce provádíte za pomoci symbolů na kartách, které máte na ruce. Tedy například zvýšení vlivu, kdy do jednoho města, nebo na kartu položíte takový počet kostek vlivu, které zahrajete jako ikonky na vašich kartách. Pokud máte ve městě nebo na některé z karet převahu, můžete jako vaši první akci na začátku tahu udělat takzvané získání, tedy získání karty, nebo zabrání města. V každém případě získáte jednu kartu do své ruky, případně velkou kartu mýtu, kterou si připojíte k vaší hráčské desce.
Pomocí dalších akcí můžete nakupovat nové kostky vlivu a nebo si odebírat nazpět ty dříve použité. Přijde vám to málo? Pak jsou tady akce na kartách, jako například zavraždění, díky kterému se zbavíte agenta soupeře, nebo zavření/otevření brány ve městě. Tady už dost záleží na tom, jakou jste na začátku partie obdrželi příslušnost, asi chápete, že vyšetřovatelé nebudou chtít brány otevírat, na druhou stranu jim v tom nic nebrání, například pokud se nechtějí nechat tak jednoduše prokouknout. V jednotlivých kolech tedy budete sbírat karty do vašeho balíku, přebírat zabraná města vašim soupeřům a tím přebírat jejich dříve získané vítězné body, nebo se pohybovat s vašimi agenty a například je shromažďovat na nějaký masivní útok.
Celou dobu vás ale doprovází ten nejdůležitější herní prvek, a to odhadování, kdo je kdo, protože získání potřebného množství bodů sice ukončuje hru, ale zdaleka nerozhoduje o vítězi. Hru je navíc možné ukončit i dalšími způsoby a někdy i docela nečekaně. Stalo se mi, že jsem měl svůj velký plán připravený na čtyři kola dopředu, přesně jsem věděl za čím jdu, ale některý ze soupeřů mi do toho hodil nemilosrdně vidle. A tady se dostáváme k doporučenému počtu hráčů. Úplně první partii jsem hrál ve dvou a jako dvojkovku bych vám Temné časy určitě nedoporučil, máte tady sice podstatně více volnosti, ale spousta herních mechanik není zdaleka využito a celé je to takové mdlé. Ve čtyřech, tam už začíná ta opravdová zábava, kde si neustále lezete do zelí a všechno začne parádně fungovat.
Tohle je diametrálně rozdílný zážitek, než jaký nabízí například kooperativní Arkham Horror. Neříkám, že lepší, ale prostě jiny, přitom obě hry mají dost společného. V Temných časech se také často dostanete do situace, kdy prostě budete muset spěchat, jen to nebude vlivem mýtů, ale vašich soupeřů. V tomhle ohledu se vlastně jedná o ultimátní herní zážitek ze světa inspirovaného H.P. Lovecraftem. Pro fanoušky tohohle typu mystiky tedy jednoznačné doporučení. Co se týče negativ, když pominu už zmiňované podložky pod žetony agentů, herní plán mohl být o něco přehlednější a narážím především na vyznačená propojení mezi městy.
Výběr deskovek inspirovaných dílem H. P. Lovecrafta na českém trhu není vůbec malý a další se na nás chystají. V tomhle ohledu tedy mají Temné časy velkou konkurenci, ale přeci jen nabízejí velmi zajímavý kompetitivní zážitek, dost odlišný od toho, na co jsme zvyklí. Pokud se tedy často setkáváte ve 4-5 hráčích, je vám tohle téma blízké a nebojíte se komplexní deskovky se spoustou drobných pravidel, prošli jste zkouškou příčetnosti, jste dostatečně nároční hráči a mohu vám Temné časy doporučit.
Petr
Hodnocení designu: 4/5
Hodnocení hratelnosti: 4+/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.