Utíká to. Jeden rok za druhým, Vánoce, další Vánoce... Tak jsme si s Yarkem zašli na pivko, abychom ten proud času trochu zpomalili, alespoň na jeden večer. Teda, teď to možná vypadá, že vás nabádám k pití alkoholu, jako nějakému úniku před realitou. A i když je ta desítka z pivovaru Polička výborná, nejlepší lék na všechny starosti je podle nás partie oblíbené hry. A nebo sex, pokud vám nezpůsobil ty starosti :)

ZTRACENÉ DĚDICTVÍ: LÉTAJÍCÍ ZAHRADA

Petr:

Už jsme o jedné hře s tímto názvem psali, byl to první díl s podtitulem Hvězdný koráb, jednoduchá karetka, kterou pravidelně vytahuju při cestě vlakem. Létající zahrada je rozšíření/pokračování. Můžete ji hrát samostatně a nebo kombinovaně s prvním dílem. Doporučuji vyzkoušet různé varianty, ale teď se podíváme, jak se hraje samostatně. Ze hry se bohužel trochu vytratila jednoduchost, přibyly ale možnosti jak překvapit soupeře a některé karty značně prodlužují celou partii. Téma Ztraceného dědictví mi vždycky trochu unikalo. Podle ilustrace na krabičce se jedná o jakousi gay fantasy, ale v průvodním textu jsem se trochu zamotal. Každopádně pořád se hra skládá ze dvou částí, v té první zákeřně soupeři schováváte a podbízíte karty a v té druhé hledáte kartu s číslem 5 - ztracené dědictví. Díky skladnosti je hra do hospody k pivku ideální a pokud vás bavil Koráb, určitě dáte stovku i za Zahradu. Jsem zvědav, co na hru říká Yarek, moc se netvářil.

Yarek:

Netvářil jsem se, protože U kuřátek nikdy nefunguje wifi! :( Ztracené dědictví je pro mě ztracený čas. I když hra trvá jen okolo pěti minut, pořád je to drahých pět minut. A stejně to mám i u Létající zahrady. Rozšíření/pokračování k tak titěrné karetce je pro mě překvapení, a na rozdíl od Petra moc nevěřím, že si každý hráč prvního dílu pořídí i ten druhý. Během hraní si aspoň prohlížím ilustrace na kartách. Není to sice žádný masterpiece, ale koukat se na to dá. Autor je podle stylu kresby jen jeden, bohužel se mi ho nepovedlo dohledat. Nejhezčí a nejlepší kartou je "cursed" - která dokáže vyřadit soupeře v prvním tahu a ušetří vám čtyři minuty vašeho času.

OSADNÍCI Z KATANU: KOSTKOVÁ HRA

Petr:

Osadnící takoví a makoví, na trhu je nespočet verzí a Albi se snaží vydávat opravdu všechno, co je se značkou Catan spojeno. Ani nevím, jestli se tahle kostková hra ještě prodává v obchodech, ale já ji kdysi koupil v nějaké skvělé akci. V krabičce najdete sadu kostek se symboly surovin a bloček plný předtištěných map. Pravidla jsou banální, takže se dá tahle kostková variace hrát i po několika pivech. Prostě házíte kostkami a odkládáte suroviny, tak abyste nakonec postavili cestu, nebo nějakou sofistikovanější stavbu. Někdy musíte zariskovat, jindy prostě pojedete na jistotu, hlavní je nasbírat co nejvíce bodů, takže vás každé spálené kolo bude mrzet. Hotovou budovu si na vašem papírku zakroužkujete tužkou a jede soupeř. Patnáct kol uteče jak nic a už se sčítají bodíky. Osobně tuhle hru moc často nevytahuju, ale když se dostane na stůl, vždycky mě spolehlivě zabaví. Je to zajímavá alternativa ke klasickým kostkám, a hlavně je to tak trochu "legacy", hru si totiž postupně celou popíšete a pak už si ji nezahrajete :)

Yarek:

Že i malé hry můžou skrývat dost zábavy dokazuje tato kostková verze Katanu. Nebo-li za málo peněz hodně muziky. Hratelnost dostatečně popsal Petr, tak jen k osobním dojmům: Pro mě je kostková verze zábavnější než její předek, opravdu. Přes padesát odehraných matchů jen potvrzuje mé osobní přesvědčení. Navíc, skalní čtenáři možná ví, jak strašně miluju bločky a kostkový Katan jich má hodně! :)

HNEFATAFL

Petr:

Jak udělat kamarádovi radost? Vyrobte mu k narozeninám DIY verzi klasické dánské hry. Místo figurek použíjte víčka od piva a na herní desku naaranžujte všechno, co má kámoš rád.

Hnefatafl se tváří jako dáma, nebo šachy, ale je ještě více asymetrická než můj dvakrát zlomený nos. Uprostřed plánu je král a jeho ochránci, po krajích jsou pak rozmístěni jeho nepřátelé. K zajmutí krále je potřeba ho ze všech stran obestoupit, on se ale snaží dostat do rohu herního plánu a má při tom velkou výhodu. Hra je, jak už jsem psal, naprosto nevyrovnaná a postup za útočníky se tak stává velkou výzvou. Jsem zvědav, co si pro mě Yarek připraví napřesrok.

Yarek:

Hnefatafl mi dovez bratr z pracovní cesty ze Švédska. Z malého krámku jak z fantasy-středověkého světa, vylezl ven a před vchodem stáli dva jezdci na koni, podobající se Nazgûlům od Tolkiena. Nevěděl, jestli se dát na útěk, nebo vytáhnout Andúril a začít bojovat. To byl malý spin-off příběhu o Hnefatafl :)

9x9 políček a 25 tokenů vám stačí ke hraní "vikingských šachů". Vyberete si stranu útočníků nebo obránců (krále), přičemž útočníci to mají o dost, ale opravdu o dost těžší. Dokážu si představit, jak vikingové svého času hráli Hnefatafl se svými zajatci, a výhra za útočníky jim udělila svobodu ... takže beze šance. Samozřejmě přeháním, vyhrát partii lze za obě strany, jen prostě musíte zapnout své mozkové závity na 120%. Každý tah musíte promyslet, jinak skončíte jako otrok nadosmrti. Proto také mi přijde úsměvné psát v jednom článku o hře jako Ztracené dědictví odehrané za pět minut včetně sledování hokeje, a Hnefataflu trvající klidně hodinu s tím, že vám vytížením odumře půl mozku. 

P.S.: Petrovi připravím napřesrok leda kopanec do prdele za to, že nazval kostkový Katan legacy hrou :)

Pizzerie Kuřátka

Tentokrát jsme zakotvili v naší oblíbené pizzerie Kuřátka, mají tady výbornou Hradební desítku z pivovaru Polička. Na jídlo si můžete dát pizzu, ale hlavně si na pevném stole můžete zahrát třeba i něco většího. 

Dělat tyhle články je radost, takže si to brzo zopakujeme. Pokud jste z Ostravy, nebo ji znáte, klidně nám dejte na facebooku tipy, kam zajít na dobré pivo a zahrát si u toho nějakou hru. 

Pokud tě něco zajímá, dej nám to vědět do komentářů na facebooku. A kdyby se ti článek líbil, tak nás můžeš odebírat. Díky, seš borec!