recenze - VESMÍRNÁ LOĎ INTERSTELLAR

Píše se rok 2357 a lidstvo se rozhodlo nejen vytěžit všechny naše nerostné suroviny, ale také slunce. A to samozřejmě nebyl nejlepší nápad. Stejně jako pokožka po slunění, slunce po sluneční těžbě mnohem rychleji stárne. Tak moc, že hrozí pohltit naše planety a sežehnout vše na uhel. Vaším úkolem tedy bude prchnout ze Země do nové sluneční soustavy, kde se nachází téměř stejná planetka, jako je ta naše, čekající na naše zhýralé plenění - pardon, čekající na náš nový, lepší, začátek. Abyste úspěšně zachránili lidské pokolení, bude potřeba sestrojit odpovídající dopravní prostředek, který pojme alespoň několik vyvolených.

Bedýnka je to jen lehce nadrozměrná, nicméně, aby vám spadla na nohu, byste si rozhodně nepřáli. Ilustrace vlastně shrnuje celé téma a obsah, ten je prostě skvostný. Od obří hrací desky z tvrdého kartonu po úžasně detailní figurky (všimněte si například zdviženého prstu vědce). K uložení moře komponent slouží praktický insert a sada uzavíratelných sáčků, takže všechno má své místo a v ničem se nemusíte dlouze přehrabovat. Tedy za předpokladu, že jste si dobře přečetli obsáhlá pravidla anebo zhlédli video na Youtube.

U pravidel se zastavím. V krabici najdete pouze českou lokalizaci, a to dvacetiosmistránková Pravidla a ještě téměř stejně dlouhý Přehled pravidel, což není zrovna málo a bohužel musím podotknout, že v některým částech jsme narazili na poměrně dost chyb. Což někomu sice vadit nemusí, ale na mě to působilo rušivým dojmem. Dále pak musím zmínit lehce chaotický popis, kdy jsme museli dát prostě hlavy dohromady a číst si některé vysvětlivky vícekrát, přičemž i tak nebylo zcela jasné, co a jak. Ač jsme všichni ostřílení deskohráči, skutečné pochopení přišlo až v průběhu první partie. Po prvním kole se ale hra začala jevit poměrně přímočaře a nemohli jsme se dočkat, až svoje počáteční a snad ne fatální přešlapy v dalším kole napravíme. Proč jsme jen odletěli na tu Venuši bez vyzkoumaného vrtu, ach jo. Ale to předbíhám, ještě vás totiž chci dobře připravit, tuhle hru si totiž určitě nezahrajete ve své oblíbené kavárně ani baru…

Nebudu chodit kolem horké kaše - připravte si hodně místa. Spoustu místa. Pravděpodobně ho budete potřebovat tolik, že ani na váš největší stůl tento kolos neumístíte a skončíte na zemi v obýváku. Hra je velikostí srovnatelná s legendárním Twilight Imperiem, čili bez přehánění, raději si herní plochu dobře přeměřte a rozmyslete. Pokud ale zmíněný ikonický titul vlastníte a hráváte, jste na tuhle nálož zajisté dobře připraveni. Nejen na první partii si pak zároveň vyhraďte dostatek času. Na krabici najdete údaj sto padesát minut, ovšem pokud všichni zúčastnění nebudou znát pravidla a budete navíc hrát v maximálním počtu čtyř hráčů, udaný čas bude zcela nedostatečný. Doporučuji vyhradit si půl dne, ne-li den celý. Pokud se vám partii dohrát nepodaří, hra nabízí praktické krabičky pro každého hráče, kde si může své komponenty uložit. Bez zapsání stavu či vyfocení herní plochy se ale neobejdete.

Koberec je vysátý, na něm leží rozložená herní deska osázená planetami sluneční soustavy, žetony hráčů, sondami, žetony sluneční aktivity, planetárními akcemi a tak dále a okolo této sestavy je ještě spousta dalších herních prvků jak společných, tak jednotlivých hráčů. Na společnou zásobu surovin a lidí si ještě připravte vlastní nádoby. První hráč bude ten, kdo byl naposledy ve vesmíru… My jsme tam sice minulý týden byli všichni, ale jelikož kolega oproti našim obyčejným konzolím opustil matičku Zemi ve virtuální realitě, přenechali jsme prvenství jemu. Toto privilegium se pak během hry už nemění a rozhodně může přinést určité výhody. Každý hráč se zhostí role lídra jedné velké korporace, která svým počínáním přispívá ke společnému cíli - zachránit lidstvo. Ale nedejte se zmýlit, nejedná se tady o kooperaci, právě naopak. Budete se bít o prestiž, vládu a v přední řadě o suroviny potřebné k postavení vesmírného plavidla Interstellar, které přepraví lidské pokolení v kryogenním spánku do nového domova.

A teď už k herní mechanice. Vysvětlovat podrobně pravidla určitě nemá smysl, i naživo to zabere poměrně dlouhou dobu, takže to jen naťuknu, ať máte představu o složitosti této vesmírné strategie. Každé kolo se skládá ze tří různých fází. V první, akční fázi, ve zkratce budete shánět suroviny a palivo, abyste v další fázi mohli například poslat sondu do vzdálené soustavy Trappist nebo mohli postavit část modulu vesmírné lodi a podobně. Co ale všechno můžete dělat? Abyste mohli těžit suroviny na planetách naší sluneční soustavy, je potřeba vyzkoumat danou technologii, tu přepravit na vámi vybranou planetu transportérem a mít také dostatek paliva, abyste vytěžené suroviny mohli přepravit zpět na zemi. Jak ale získat suroviny na výzkum? Můžete si je například koupit na trhu. Za velmi nevýhodnou cenu. Platidlem je tady palivo, takže jsme u toho, kde získat palivo. Buďto využijete pozemskou produkci, nebo postavíte příslušnou budovu, kterou též musíte vyzkoumat, na vámi obsazené planetě. Nebo - což je zajímavý a nebezpečný herní prvek - můžete využít zmíněnou solární těžbu, která je zároveň ale jistým přiblížením naší zkáze. Meziplanetární cestování je opakovatelná akce, pokud ale poprvé přistanete na některou z planet, ve stejném kole už nevzlétnete. Ono postavit si základnu a vrtnou stanici chvíli trvá, všechno má svá pro a proti.

Jednotliví hráči mohou hrát v první fázi několik tahů, dokud se jim akce hodí či ji mohou využít. Pokud se rozhodnou svůj tah ukončit, slouží k tomu speciální passovací žeton, který na konci fáze přináší různé výhody, například zmíněné suroviny, nebo palivo. Pokud ale odehrajete všechny své akce a passujete jako poslední, nejen že v další fázi budete hrát jako poslední, což je nevýhodné, ale také přijdete o možné bonusy. Tedy už v první fázi je potřeba plánovat dopředu, co všechno můžete a chcete v daném kole zvládnout, abyste si nenaběhli. Ještě bych měla malou výtku ke kulatým plastovým žetonkům hráčů, které se dají štosovat na sebe a bez pořádného nehtu nebo nože je prostě od sebe neoddělíte. Doporučuji je buď poskládat vedle sebe, což evidentně zamýšleno nebylo, nebo je dát na sebe, ale nezatlačovat je.

Po skončení první fáze nastává fáze záchrany a jak už jsem zmínila, tady stavíte na fázi první. Tedy pokud jste nepassovali hned v prvním tahu jako jeden náš spoluhráč, a tudíž vlastně ani hru pořádně nezačali. Ale i na to pravidla myslí a rozhodně nemusel točit palečky. V této fázi pak máte opět k dispozici několik akcí. Můžete například vyslat za určenou cenu paliva sondu do soustavy Trappist a po cestě objevovat vesmírná tajemství, která vám přinesou reputaci, prestiž nebo třeba další zdroje. Můžete také stavět část vesmírné lodě, pokud máte dostatek surovin. Nebo můžete vybrat zástupce lidské rasy, kteří budou zachráněni, a umístit je do kryokomor. Poslední akcí je pak vyslání zástupce (vědce) do světové vlády. Pokud nemáte ještě žádnou vesmírnou stanici na některé z planet, bonusy budete mít pramalé, můžete se však stát guvernérem a ten už má solidní vliv na další počínání záchranné mise. Co se mi na této fázi líbí, je, že ačkoli máte žetony určené pro jednotlivé akce, můžete je libovolně použít na jinou, již zahranou akci, která na nich není zobrazená. Čili například můžete rovnou 4x letět sondou a vykašlat se na nějakou vládu a stavbu lodě, přijdete jen o něco málo prestiže. Jen abyste měli dost paliva!

Jakmile všichni hráči passují či dohrají všechny své možné tahy, nastává fáze poslední, a to je fáze vlády. Je to vlastně už jen kolo uklízecí a vyhodnocovací, kde se vyčistí trh, vyzkoumá se část vesmírného modulu, guvernér pohne vládní sondou a získá různé výhody, které mu jeho mocenské postavení přináší, slunce se posune zase o kousek blíž své zkáze, no, a to je vše, přátelé, jde se na kolo další. Planety rotují po svých oběžných drahách, a tak, pokud jste dobře nepočítali, na některou z nich třeba v dalším kole nedoletíte, nebo se prostě nezvládnete vrátit zpátky a vyjde vás to hodně draho. Anebo sluneční aktivita způsobí, že Merkur zmizí z vesmírné mapy a vaše stanice s ním…

Jednoduché, že? Nám bylo už po prvním kole jasné, co je kde potřeba udělat, stačí si nenadělat do kalhot a jde to samo. Takže ač jsou pravidla naditá a prostorová náročnost velká, ve výsledku se dá do hry velice rychle dostat. Škoda, že nám první kolo zabralo těch sto padesát minut, a abychom ráno vstali do práce, bylo nutné hru přerušit a dohrát zítra. Pokud se vám bude hra zdát příliš repetitivní, přehled pravidel pak nabízí různé obměny a varianty hraní, a tak i bez rozšíření, která jsou též k dostání, máte možnost si hru ozvláštnit. Ne že by se taková objemná hra snadno ohrála, těžko si zahrajete pět partiček za večer. Užijete si ji i sólo s AI H.A.L.L. (ano…). Za mě, jakožto milovníka sci-fi, je to rozhodně pecka. Až na pár zmíněných výhrad doporučuji každému nadšenci pro strategie většího rozsahu s přiměřeným herním a časovým prostorem. Nová Země, těš se!

Peťka

Hodnocení designu 4+/5

Hodnocení hratelnosti 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.