recenze - TRANS EUROPA

I když máme na Deskologu liberální smýšlení, věřte, že Trans Europa není žádný pokrokový simulátor hledání genderové identity, ale hra o budování vlakové dopravy v Evropě. Abychom byli přesní, tak v části Evropy a v Severní Americe. Tady se ale pohybujeme v úplně jiném deskoherním světě, než například u dávno recenzovaného 18CZ.

Už od prvního pohledu na víko krabice je jasné, že tahle deskovka má svým pojetím blíže ke hrám jako Ticket to Ride, nebo třeba Poštovní kurýr. A co se týče grafiky, tak právě zmiňovaného kurýra mi hra připomíná nejvíce. Kromě mapy Evropy, kde budete stavět svou železniční síť od Saint Malo až po naši milovanou stověžatou Ostravu, se na druhé straně herního plánu nachází mapa Severní Ameriky. Ano, přesně tak, dvě hry v jedné krabici a doufám, že inspirace pro Days of wonder a jejich Ticket to Ride/Ticket to Ride Evropa, kde by to šlo vyřešit úplně stejně. Ale pojďme zpátky k dnes recenzované Trans Europa.

Na první pohled vypadá všechno až překvapivě dobře. Ilustracím na herním plánu i jednotlivých kartách měst nemám co vytknout. Kolejnice jsou sice z plastu, ale nepůsobí nijak nevkusně. To už se ale nedá říct o figurkách sloužících pro označení startovního pole a bodů na ukazateli score. Už dlouho jsem nezažil aby jeden typ komponent takhle pokazil celkový dojem ze hry. Za tyhle malé kužely by se musela stydět asi jakákoliv dětská deskovka s cenovkou 199,- Kč. I obyčejná figurka z Člověče by působila vkusněji. Pojďme raději dál od téhle pihy na kráse a podívejme se, jak se to celé hraje.

Každý z hráčů náhodně obdrží pět městských karet, které se následně bude snažit propojit pomocí železnice. Města jsou rozdělena do barevných oblastí a tím, že z každé barevné hromádky dostanete jednu kartu, se bude vaše trať rozléhat přes celou mapu. Pravidla není problém vysvětlit ani menším dětem, ideálně takovým, které si pak během hraní budou umět přečíst názvy jednotlivých měst.

Ve svém tahu jednoduše přiložíte dvě nové koleje k vaší dosavadní železnici a tím ji prodloužíte. Výjimkou je náročnější terén, který celou stavbu zpomaluje a připraví vás o možnost postavit druhý dílek koleje. Pokud se napojíte na soupeřovu trať, můžete ji využívat, jako by byla vaše. Takže vlastně všichni staví společně, ale zároveň proti sobě. :)

I když hra pojednává o železnici v začátcích dvacátého století, tahy se střídají rychlostí Šinkansenu. Před vámi se postupně rozvíjí změť křižovatek (hlavně ve čtyřech hráčích), města se postupně napojují a všechno vyvrcholí zvoláním "mám!". "Sakra a mě už chyběly jen dvě kolejnice a měl bych to taky!" Líbí se mi, že i na takovouto situaci pravidla hry myslí a bodového zisku se dočkáte i v závislosti na tom, jak daleko jste byli od svého cíle. A je tady nové kolo a nové tratě. Na nějakou velkou strategii zapomeňte. Máte možnost vaši trať optimalizovat vhodným výběrem trasy a napojením k soupeři, ale základem je stavět, stavět a stavět, dokud se neprostavíte až ke svému cíli. Zábavností, ani zpracováním se hra samozřejmě nepřibližuje slavnějšímu Ticket to Ride a zařadil bych ji spíš na čestné místo někam do mírného nadprůměru.

K tomu všemu si připočtěte alternativní mapu na druhé straně herního plánu a taky sadu karet, které upravují (některé dost výrazně) pravidla u jednotlivých kol. Za svoje peníze, konkrétně šest stovek, tedy dostanete slušnou porci obsahu. Nečekejte ale jednodušší a rychlejší variantu k Ticket to Ride. Trans Europa nás neurazila, nenadchla, ale co je důležité, nenudila.

Petr
 

Hodnocení designu: 3/5

Hodnocení hratelnosti: 3/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku