recenze - T.I.M.E STORIES: PŘÍPAD MARCY

Náš poslední výlet časem byl opravdu jedinečný zážitek, takže jsem moc zvědavý, jak se tohle rozšíření povedlo. Po minulých zkušenostech si rezervujeme celé odpoledne + večer + noc. T.I.M.E Stories sice můžete během hraní uložit, my to chceme zvládnout na jeden zátah. Mám ale jeden problém...

Psát o balíčku karet, ze kterého vám nesmím nic prozradit, bude docela náročné, ale i tak se o to pokusím.

V malé krabičce opravdu nenajdete nic jiného než balíček karet rozdělený na dvě hromádky. Stejně jako u původní hry, je i tady karet velká kupa a upozornění na balení nám opět říká, abychom se před hraním na karty nedívali. Před hrou tedy zase vytáhnete původní krabici T.I.M.E. stories, osvěžíte si pravidla, rozložíte hru na stůl a místo balíčku Asylum vytáhnete nový Případ Marcy.

A teď už k samotnému rozšíření. Příběh byl pro naši herní skupinu ze začátku o dost méně vtahující než předchozí Asylum (srovnání se tady ani dále v textu neubráním). Rok 1992, malé město v americkém Wisconsinu. Tajemná nákaza zkomplikovala obyvatelům jejich pohodlné životy a do toho všeho je tady ještě malá Marcy. Příběh je tedy z poměrně aktuálního období - už na krabičce vidíme muže s pistolí, vrtulník a kazetu (ok, ta už tak aktuální není :)

Vaše snažení se tedy bude točit kolem unesené dívky, která má poté sehrát... Tím bych asi povídání o příběhu ukončil, nechci vám kazit zážitek. I při focení toho co vidíte kolem, jsem se snažil nic neprozradit.

Jak už jsem jednou zmiňoval, ze začátku nás nové dobrodružství moc nevtáhlo. Postavy hráčů (schránky) jsou oproti těm v Asylum celkem ploché a bez většího nápadu. Je tady o dost víc boje a chyběly nám nějaké zajímavé motivace. Jasně, čas běží a tak musíte být pořád akční a nikde se nezdržovat, to vás samo o sobě žene kupředu. K velkému zlomu dojde v pozdější fázi hry, kdy zjistíte důležité skutečnosti. V tu chvíli se pro nás u stolu stala mise prioritou, bez jejíhož vyřešení nikdo nesmí domů. Začali jsme optimalizovat naše kroky a po prvním nezdaru jsme spřádali velký plán pro další postup (běh). Jo, tohle už byl starý dobrý T.I.M.E. stories.

Marcy je pro mě tedy o píď slabší než Asylum. Ilustrace karet i příběhové texty jsou opět na vysoké úrovni a dohromady to velmi prohlubuje atmosféru při hraní. Takže designově není co vytknout. Příběh celé mise má sice slabší start, ale pokud budete šikovní, tak už v průběhu první hry dostanete impuls, který vás nepustí od stolu. Kostky budete používat o dost častěji, protože boj je tady nezbytnou součástí hratelnosti. Ano, budete se méně kochat a více kuchat.

 Petr

Ps: Kdyby to někoho zajímalo, hru jsme dohráli ve třetím běhu v nejvyšší bodové kategorii.

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku