recenze - SAGRADA: DRUHÁ EDICE

Chrám smíření, zasvěcený Svaté rodině, neboli Sagrada Família, to je jedna z dominant Barcelony a pro mnohé hlavní cíl během návštěvy tohoto krásného města. My se k Sagradě podíváme v rámci dnes recenzované deskovky, tedy "nové edice" hry Sagrada.

Novou edici jsem dal schválně do uvozovek, protože aktuální verze se od té původní z roku 2017 zas tak moc neliší. Na první pohled je tady odlišná grafika na krabici a komponentech, ale myslím, že kouzlo a atmosféra původní hry tady zůstaly. Novinkou jsou větší karty úkolů a také žetony přízně v barvách hráčů. Hra by také měla být přístupnější pro barvoslepé. Řekl bych tedy, že pokud se vám Sagrada líbila (stejně jako mi), tak se vám skoro určitě bude líbit i aktuální vydání od Tlama Games.

Tedy co se týče zpracování, hra rozhodně nic neztratila na své kráse, ale přibylo pár drobných pravidel, respektive byla upravena ta stávající. Tak například během přípravy dáváte do pytlíku množství kostek závislé na počtu hráčů. To abyste pak během partie vytáhli stejný počet kostek od každé barvy. Jinak je příprava stejná, vyložíte tři náhodné karty nářadí a k nim tři veřejné úkoly, vyberete si kartu vzoru vitráže dle obtížnosti a zasunete je do vašich hráčských desek.

Menší, ale pro finální bodování zásadní rozdíl najdete u osobních úkolů, zatímco v původní verzi se sčítal počet bodů na kostkách určené barvy, dnes za každou kostku dané barvy dostanete na konci partie jednoduše tři body. Celkově by tedy díky jasně danému počtu kostek každé barvy měla být omezena (ne eliminována) náhoda, což mohu potvrdit a myslím, že tohle pravidlo Sagradě opravdu prospělo.

Téma hry, kdy se z vás stávají sklenáři, kteří se starají o zasazování vitráží, je tady samozřejmě patrné, ale během hraní jsem se zkrátka vždycky zaměřil na co nejideálnější kombinaci barev a čísel. Je to tedy spíše krásná abstraktní hra, která zároveň dělá tu nejlepší možnou reklamu slavné bazilice. O to se podle mě autoři snažili a za těch devět let, co tahle deskovka existuje, se z ní pomalu a jistě stává moderní klasika, kterou dost často znají i občasní hráči.

Kromě pár změn v pravidlech je to vlastně to samé jako před lety. Zábavná hra, která tenkrát soupeřila s Azulem o post nejlepší moderní logické abstraktní deskovky a za mě skončila v těsném závěsu druhá. Což ale nic nemění na tom, že ode mě máte jednoznačné doporučení a hodnocení zůstane stejné jako u první verze.

Petr

Hodnocení designu: 5/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.