recenze - FRONTA

Nemám rád čekání na cokoliv, na zastávce, v čekárně nebo u pokladny. Už jen dva lidé přede mnou mě značně znervózňují, že počítám každou drahocennou sekundu. Naštěstí jsem nezažil dobu, kdy se ve frontě na máslo stály hodiny, a v čekání se vystřídala celá rodina. V deskové hře Fronta si "nedotčení" můžou nekonečné stání ve frontě vyzkoušet, a pamětníci zase nostalgicky zavzpomínat.  

Už samotný retro design evokuje komunisto-socialistickou éru a navnadí tu správnou atmosféru. V krabici najdeme herní desku, dřevěné pěšáky jako občany, kartičky zboží a akční karty čekání ve frontě. Musím pochválit promakaný insert, který jsem u takové hry nečekal. Pravidla jsou srozumitelně rozepsána v brožurce, hezky krok po kroku. Navíc jsou velmi jednoduchá, takže se můžete rovnou pustit do čekání ve frontě.

Cílem hry je sehnat všechno zboží z nákupního seznamu jako první. Samozřejmě je zboží nedostatkové, a pro každou položku si musíte vyčkat hezkou frontu ... a nebo nemusíte. Hlavním principem je totiž předbíhání ve frontě. K dispozici máte balíček karet, díky kterým přehazujete pořadí jako žonglér pomeranče. Poté se obchody otevřou a zboží se dostane jen na první v řadě, a někdy ani na ty.

Pro dnešní článek jsem získal "výpověď" pamětníka a očitého svědka oné doby, který může říci rozhodně více, než já. A také mu rád přenechávám slovo :)

Nová deskovka FRONTA už svým vybledlým a šedivým vzhledem evokuje nudu a nehybnost počátku "normalizačních" osmdesátek. Patřím mezi pamětníky té neradostné doby a sám jsem nesčetněkrát musel vystát frontu třeba i jen na základní potraviny, o "nadstandardních" záležitostech, jako byly kupříkladu mikiny, tenisky zvané "číny", gramodesky zahraničních interpretů, remosky či molitanové matrace ani nemluvě. Takové zboží přicházelo do příslušných prodejen zpravidla jen v počtu několika málo kusů, z nichž si pochopitelně největší část urvaly prodavačky pro své příbuzné a známé a pro "póvl" už zbyly jen drobky, a to ještě v tom lepším případě; holt Náš zákazník, náš pán!, jak drze tvrdilo tehdejší heslo nad nejedním pultem, ba i v televizní reklamě, uváděné "Panem Vajíčkem". Hra FRONTA nás do časů nekonečných čekání vrací s brutální přímočarostí a jednoduchostí. Pravidla jsou snadno pochopitelná, karty jasně rozdány a nezbývá než rozmístit své figurky před špinavé, prázdné výlohy "socialistických" krámů a trpělivě čekat a doufat, že jim přijde nějaké zboží a když Strana a vláda dopustí, zbude i něco na nás. 

Do kontextu "doby frontové" zapadají i nejrozličnější fígle a podpásovky, umožňující získat výhodnější pozici: je kupříkladu možné vypůjčit si cizí řvoucí děcko a předběhnout se na začátek zástupu, před námi stojícího pána lze obvinit z protistátních řečí a vyřadit ho tak ze hry, jiná speciální kartička nám umožní získat podpultové čili nedostatkové zboží bez čekání a také nám může pomoci známost s prodavačkou nebo činitelem KSČ, kteří nám jistě zcela gratis poskytnou informace o tom, kdy, kde a jaké zboží má být expedováno. Vítězí ten konzument, který sežene všechno, co má na seznamu, který každý z hráčů obdrží na startu, a věřte, že to dá pořádnou fušku! Hráli jsme FRONTA ve třech a byla to zhruba hodina znamenité zábavy. Nějaké mouchy by se jako vždy a na všem samozřejmě najít daly: málo využití až bezradní se mi jevili tzv. šmelináři, zrušil bych vágní smíšené zboží a všeobecné potraviny bych nahradil masem - uzeninami a ovocem - zeleninou (řezníci a zelináři patřili mezi největší "gangstery", s jejich sortimentem se nejvíce kšeftovalo a před jejich prodejnami se tvořily největší fronty, pomineme-li ovšem Tuzex, o jehož zařazení do herního plánu by možná rovněž stálo za to pouvažovat (a tím pádem i o včlenění veksláků, jimiž byla každá taková prodejna valutového zboží obsypána). To jsou ale jen drobné vady na kráse této jinak velmi poutavé deskové hry. 

NEKLAN

Co dodat? Myslím, že bylo vše důležité řečeno. Za mě je Fronta designově velmi povedená hra, a to jak svým retro vzhledem, tak i propojením tématu a hratelnosti. Dovolím si tvrdit, že by se v době před třiceti lety stala doslova hitovkou. V dnešní době v porovnání s moderními hrami samozřejmě pokulhává, ale jako deskovku pro vaše rodiče, kteří by si na druhou stranu Scythe nikdy nezahráli, je Fronta ideální volbou. 

Nakonec bych chtěl poděkovat panu Neklanovi za postřehy ze hry a ze života. Díky němu byla dnešní recenze o něco speciálnější, než běžně :)
A teď si jdu něco objednat z AliExpressu...

Yarek, the párek

Hodnocení designu: 4/5

Hodnocení hratelnosti: 3/5

U nás na facebooku čekat frontu nemusíte, stačí zmáčknout tlačítko :)