recenze - FARAO: TAJEMSTVÍ PRASTARÉ HROBKY

"Aliens built the pyramids obv". V překladu "Mimozemšťané postavili pyramidy. Očividně." Tímto krátkým tweetem Elon Musk potrolil půlku světa včetně hrdých Egypťanů. V dnešním článku ovšem nebudeme rozebírat, jestli všechny ty kvádry naskládal Ramses III. nebo Klingoni. Očividně.

Budeme rozebírat deskovou hru Farao, kde se prošmejdíme do prastaré hrobky Imhotepai Ta, která se nachází přesně uprostřed pyramidy a cesta k ní vede chodbami plných nástrah a slepých uliček. Hru založenou na postupném otáčení destiček a prozkoumávání cest jsme recenzovali celkem nedávno. Vím to, protože jsem ji napsal já a šlo o Diamantový Les :) Tyto dvě celkem podobné hry budu ještě srovnávat, ale vše popořadě.

Farao, celým názvem Farao: Tajemství prastaré hrobky, je od českého autora Jiřího Slavíka. Hra je zaměřena pro menší hráče a jejich opatrovníky. Jinak řečeno - pro rodiny. Výhodou by tedy měla být lehká příprava, jednoduchost a krátká herní doba. Farao všechny tyto podmínky splňuje, tak si je pojďme postupně rozebrat.

Pusťme se rovnou do přípravy. Mimochodem krabice není žádné "tintítko". Všechny ty kartonové dílky žetonů, pyramid a desek archeologů něco váží. Hra je pro dva až šest hráčů, ovšem u přípravy záleží, ne s kolika, ale s kým chcete hrát. Je na výběr ze dvou variant Malá a Velká pyramida. Zatímco Velká pyramida obsahuje vše, co může hra nabídnout, ta Malá je osekaná a jednodušší. Základní desku vyplníte destičkami lícem dolů, rozdáte každému hráči sadu figurek a kartu archeologa, poblíž připravíte žetony, zapálíte pochodně a můžete začít. 

Cílem je v pyramidě najít pět různých starověkých nápisů a pomocí nich vstoupit do staré smrduté hrobky. Váš pohyb je ovlivněn hodem kostky. Kolik vám na kostce padne, o tolik polí/destiček se můžete posunout. Buď se budete pohybovat na jistotu v již odkrytých chodbách, anebo budete nebojácně prozkoumávat tajemství a nebezpečí ukryté v pyramidě.

Destičky skrývají nebezpečí stejně jako odměny. Jejich efekty jsou vypsané na přehledové kartě nebo podrobněji v pravidlech. Pokud máte například pochodeň, můžete bez obav projít pole s kobrou. V opačném případě vás uštkne a můžete začít znovu od vstupu. Efektů je celkem dvacetšest z toho deset se používá až ve variantě Velká pyramida. Možnost volby ze dvou variant obtížnosti je silný klad této hry. Podle věků hráčů lze tedy nenásilně regulovat délku partie. Autoři doporučují věk od osmi let, ale ze zkušenosti bych se nebránil i mladším dětem.

Kromě hledání cesty k nalezení nápisů, posléze hrobky a vyhýbání se nebezpečí, lze taky přepadávat ostatní archeology/spoluhráče. Je to jediná útočná interakce mezi hráči. Přepadený hráč ztratí jeden ze svých předmětů, a navíc se vrátí na začátek. Tento prvek přináší do hry škodící taktiku a zákeřnější hráči si na tom můžou postavit celou strategii. V tomto případě bych byl opatrný u menších dětí, pokud nechcete, aby se po rodičovském argumentu "je to jen hra" s brekem rozutekli do pokoje :)

Konečně jsme se dostali ke srovnání se hrou Diamantový Les (mimochodem taktéž od distributora Dino). Obě hry jsou si velmi podobné, a to jak v určení pro děti, tak v herním stylu. V čem se ale tyto dvě hry liší? V odkrývání destiček. Zatímco u Farao zůstávají destičky po otočení odkryté a není si třeba nic pamatovat, tak u Diamantového lesa se otáčejí zpátky a je nutno použít pamatováka. Hlavně je Farao mnohem vymakanější v efektech destiček, pravidlech i designově.

Jelikož jsem dal trpaslíkům z Diamantového lesa krásných tři z pěti, musím dát Imhotepovi o bodík více.

Yarek, mumifikovaný párek 

Hodnocení designu: 4/5
Hodnocení hratelnosti: 4/5 

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku