recenze - EQUILIBRIX CONNECT

Pěkně to letí. Už uběhl skoro rok od naší recenze hry Multiverse z dílny českého autora a hlavně zdatného kutila, Matyáše Veselého. Pod značkou Maty Moves vyšla už slušná hromádka her, ale jedna podle nás přeci jen vyčnívá.

EQUILIBRIX Connect je uložen v té samé dřevěné krabičce jako Multiverse a další hry od Maty Moves. Tedy ne úplně totožné, protože vnitřek je vždy uzpůsoben konkrétní hře. Otevřete víko, hned na vás vykouknou pravidla a plátěný herní plán. Zatím nic dalšího nevidím, ale v levém horním rohu je vyryta kresba, která naznačuje, abych v tom místě na krabičku zatlačil. O lala! Máme tady zbytek herních komponent. Ok, já už jsem je viděl přes průhled na víku, ale dělám překvapeného, abych navodil atmosféru u stolu. :) Celá hra vypadá opravdu skvěle, všechno to navrhnout, vyrobit a složit muselo dát dost práce. Taky si za to slušně zaplatíte. Nenechám se ale omámit pozlátkem, nejdůležitější bude stejně hratelnost.

Pravidla jsou sepsána na malém oboustranném listu a z textu je mi jasné, že je autor spirituálně založený člověk (ano, není to android). Herní plán nese název "květ života", hlavní akce zase "zrod". Zajímavé pojmy, které bohužel nemám ve svém prostém ostravském slovníku. I když je hra pravidlově velmi jednoduchá, stejně jsem si to celé musel přečíst čtyřikrát. Nakonec jsem ale pochopil, jak bude celá partie probíhat a nastal čas "těšení se". Tenhle typ abstraktních her mi přesně sedí a už jsem se nemohl dočkat, až někoho vyzvu.

Teď trochu odbočím. EQUILIBRIX Connect je hra jako dělaná na hospodský stůl. Hrál jsem ji hned v několika oblíbených lokálech. A ať už jsme byli v centru Ostravy, nebo v srdci Beskyd, vždy se našla zvídavá obsluha nebo štamgasti, kteří chtěli vědět, co jsme si to rozložili na stole. To samé se dělo u předchozího Multiversa. Matyho hry prostě zaujmou na první pohled a určitě je nedoporučuji hrát ve veřejném prostoru, pokud nejste rádi středem pozornosti.

Hra rozložená na stole vypadá opravdu skvěle. Každý z hráčů disponuje sadou dvoucípých a trojcípých kamenů, těmi se snaží propojit tři základny, které se nacházejí na obvodu kruhového herního plánu. Kromě toho může své kameny odebírat zpět do zásoby a nebo, při troše štěstí, zajmout kámen soupeře. To zní dost standardně, že? Hlavní inovace spočívá v tom, že během svého tahu házíte dvěma kostkami a při pokládání nových kamenů se řídíte symboly, které vám padnou. Tohle je hlavní klad i zápor Connectu. (Vidíte, už jsem si hru překřtil.) Záleží, jestli v abstraktní deskovce uvítáte takto významný prvek náhody.

Během prvních partií jsme byli spíše v rozpacích. Připadalo nám, že o vítězi rozhodují především úspěšné hody kostkami. Oba jsme prostě jeli "na rychlost", o nějakém zajmutí soupeřova kamene nemohla být vůbec řeč. To se sice po několika partiích trochu zlepšilo, začali jsme přicházet na různé možnosti, jak pomocí vlastní iniciativy zavařit soupeři, ale... Tahle hra je prostě rozporuplná, na jednu stranu si užíváte přikládání nových kamenů a snažíte se jít naproti vrtkavé štěstěně. Když pak ale po desáté partii vyhraje soupeř, kterému padaly lepší symboly na kostkách, chce se vám praštit do stolu. Takže co teď? Máme tady krásnou dřevěnou deskovku, s pohodovou hratelností, která se podle mě absolutně nehodí ke kompetitivnímu hraní.

Kostky jsou vrženy, kameny položeny, hráči u stolu spokojeni, ale ne nadšeni.

Petr

Hodnocení designu: 5/5

Hodnocení hratelnosti: 3/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku