recenze - ARCHITEKTI ZÁPADNÍHO KRÁLOVSTVÍ

14.06.2020

Všude samí Nájezdníci a Paladinové, co takhle raději vyzkoušet něco klidnějšího. Od toho jsou tady Architekti, se svými kružítky, šablonami, rýsovacími prkny, černým trhem a strážnicí?! Počkat, tahle parta rebelských architektů asi nebude úplně standardní, raději se na hru podíváme trochu detailněji.

Krabice vás na první pohled překvapí svou velikostí, respektive tím, jak je malá. Pokud už jste viděli nějaké obrázky rozložené hry, asi si, stejně jako my, budete myslet, že vám přišlo jen nějaké obsáhlejší rozšíření. Chyba lávky. Tahle kompaktní a pěkně ilustrovaná krabice je totiž do posledního centimetru napěchovaná figurkami, kartami, hráčskými deskami a herním plánem. Žádný přebytečný prostor. Myslím si, že většina vývojářů by se mohla takovýmto způsobem balení hry inspirovat. Je mi ale jasné, že větší krabice v regálu prostě naláká více zákazníků. Je to zároveň důvod, proč vám Architekti nebudou pasovat mezi Tapestry a Arkham Horror ve vašem Kallaxu. Ale dost už o krabici, podíváme se dovnitř.

Dřevěné figurky služebníků a surovin, kartonové žetony peněz a i samotný herní plán dávají znát, že se bude jednat o euro hru, konkrétně worker placement. Na první pohled mě zaujaly ilustrace Mihajla Dimitrievskiho. Postavy na hráčských deskách i na kartách jsou prostě perfektní a celkové grafické provedení hry podle mě nemá chybu. Jakmile si na stůl rozložíte všechny komponenty, hned dostanete chuť na partii a tenhle pocit se u mě dostavuje neustále - ale to už trochu předbíhám. Sešity pravidel jsou tady dva. Ten první vám nabídne klasický návod, který je přehledně zpracovaný, takže s naučením hry nebyl nejmenší problém. Druhý sešit obsahuje přehled schopností učedníků, efektů budov a zároveň pak pravidla pro sólovou a variabilní hru.

Všem poctivým čtenářům teď napíšu jeden spoiler, na konci recenze ode mě dostanou architekti 5/5 za zpracování a my se tím pádem můžeme společně podívat na hratelnost.

Jako asi u všech worker placement her ve svých tazích umisťujete figurky na pole, za které získáváte příslušné suroviny, nebo akce. V architektech se ale partie nerozděluje na kola, na jejichž konci by se vám vaši pracovníci hromadně vraceli do zásoby. Místo toho se snažíte vaše a hlavně soupeřovy figurky zajmout, abyste ho dočasně omezili v jeho strategii. A nemusí to být jen na pár kol, klidně si protivníkovy workery nechejte do konce hry, částka, kterou by musel zaplatit za jejich navrácení, je totiž vysoká. No a pokud si chcete vydělat pár zlaťáků, jednoduše ty jeho pohůnky zavřete do strážnice a nechte je odpočívat, dokud se soupeř neodhodlá k akci, která ty nešťastníky vrátí do hry.

To že vás navrácení jednoho pinčlíka stojí jeden tah, celý tenhle koloběh s vězením a zajmutím perfektně podporuje. Při prvních hrách jsme se snažili budovat co nejlepší reputaci. No a co, že černý trh nabízí mnohem zajímavější odměny než klasická pole kamenolomu a lesa, my jsme architekti profesionálové a nemáme nejmenší potřebu něco šidit. Každá další hra nás ale čím dál víc nutila koketovat s nelegální činností. Pokud to přeženete, musíte na konci partie počítat s mínusovými body za vaši pošramocenou pověst (počestnost), bodíky se ale naštěstí dají nahnat i jinak. Celý tenhle škodící systém, kdy pomocí akce na Rynku zajímáte své protivníky, nebo si berete zpět vlastní figurky, mě prostě baví.

Na začátku máte všeho dostatek, v klidu si těžíte suroviny, zvažujete, které učedníky najmete (koupíte si a vyložíte jejich karty), abyste mohli postavit co nejcennější budovy, ale pak to začne. Pokud se vám bude dařit, musíte se smířit s tím, že se proti vám soupeři spojí. Architekti ale fungují skvěle i ve dvou, což musím vypíchnout jako ideální volbu, třeba pokud máte chuť na sklenku vína a rychlou hru s přemýšlivou partnerkou/partnerem. Naopak ve hře s dalšími čtyřmi soupeři si občas na svůj tah docela dlouho počkáte a hlavně budete neustále měnit plány, protože až na vás přijde řada, herní deska může vypadat podstatně jinak, než na konci vašeho tahu.

Konec už se od ostatních worker placement her tolik neliší, spočtete si body z několika různých zdrojů a ten kdo dojde k nejvyšší sumě, se stává vítězem. Zažil jsem různé partie, kdy jsme se se spoluhráči doslova drželi pod krkem, zajali si navzájem své služebníky a nikdo nechtěl utratit pět zlaťáků za jejich uvolnění. Jindy jsme zase poklidně těžili/najímali/stavěli a všichni skončili s plným scóre na stupnici počestnosti. Vývoj hry závisí na tom, jak rychle sklouznete k lákadlům jako je černý trh, nebo pole výběrčího daní, kde získáte hodně koláčů za málo práce, ale zároveň si poškodíte vaši pověst. Mimochodem, v Architektech žádné koláče nehledejte. :)

Architektům naše designová trofej utekla jen těsně, ale i tak nemám zpracování co vytknout a to včetně minimalistického balení. Co se týče hratelnosti, najdete tady spoustu zajímavých inovací, které z téhle deskovky dělají jasnou volbu pro všechny fanoušky euroher. Velký palec nahoru.

Petr


Hodnocení designu: 5/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5


Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku