recenze - AMAZONIE
Deštné pralesy Amazonie jsou káceny tempem 1000 km2 měsíčně. Pro představu to je rozloha dvakrát větší než Praha. Měsíčně! Odlesňování se dostává do bodu, kdy nebude návratu a prales Amazonie se promění v savanu. Jen si to představím, je mi do breku. Děti našich dětí budou na největší prales světa koukat jen z historických dokumentů. Nebo si zahrají deskovou hru, jako například dnešní recenzovanou Amazonii.
Amazonie (v anglickém názvu Canopy) je novinkou z roku 2021. Českému vydavateli MindOK se tolik zalíbila, že ji stihl vydat ještě v téhož roce. Jedná se o karetní hru určenou pro dva hráče. Lze ji ovšem hrát i ve čtyřech, ba dokonce sólo, s mírně upravenými pravidly. Jejími hlavními pozitivy jsou podle mě herní, pravidlová i časová nenáročnost. Nebudu ovšem předbíhat, a plusy i mínusy si nechám na závěr. Jak název napovídá, tematicky se podíváme do hustých lesů Amazonie plných krásné flóry a divoké fauny.
Ilustrací a designu se chopil zkušený umělec Vincent Dutrait (Jaipur, Lewis & Clark, Queenz) a na výsledku je to znát, protože obrázky zvířat a rostlin jsou velmi hezky nakresleny. Mimochodem, co osobně vyloženě nesnáším na deskových hrách jsou reálné fotky na kartách. Bych to vše spálil! Naštěstí zde se podobná hrůza nekoná. Všechny komponenty i design ve hře ladí a pyšní se moc milou grafikou. Až z toho máte při hraní příjemný pocit na duši. Většinu tvoří samozřejmě hrací karty, ale v krabici najdete i několik roztomilých žetonů zvířat či stromů, které mají spíše označovací charakter.
Průběh hry spočívá z velké části v draftování karet, respektive sady karet. Ty jsou rozděleny do třech kupek zvaných Přírůstky. Hráč se prostě podívá na první kupku karet, a buď si ji vezme do ruky, anebo vrátí na místo. Poté se může podívat na další kupku. Tak jednoduché to je. Pokud se mu karty zalíbí, musí je všechny vyložit do svého pralesa. Každý z hráčů má před sebou vlastní prales složený z kmenů a korun stromů, rostlin a zvířat. Karty mají různé funkce a efekty. Hlavním cílem je ovšem velmi dobře známé sbírání sad karet. Tam ty potřebuješ dva do páru, těchto zase lichý počet, a tohoto maximálně jeden.
Herní princip není nikterak originální, ale za to funguje přesně jak má. Na konci každého kola (období) se hodnotí vaše snahy o krásný, fungující a symbiotický prales. Body tedy získáváte za stromy, sady rostlin či počasí. Některé karty, jako je požár či choroba, vás zase mohou o nějaké karty, a tím i body, připravit. Po sečtení a rozdání bodových žetonů začíná další kolo. Na úplný závěr se vyhodnotí ještě navíc vaše karty zvířat a největší prales. Celkové body se sečtou a tramtadadáá.. hádejte co? Vyhraje ten, kdo během hry snědl nejvíce kapradin.
Zatímco jste to dočetli až sem, v Amazonském pralese za stejnou dobu pokáceli dalších sto metrů čtverečních. Tak to zbytečně nezdržujme a přejděme rovnou na subjektivní hodnocení. Amazonie je lehká karetka, která vás na první pohled zaujme vzhledem, příjemným tématem i krásnou grafikou. Po stránce hratelnosti se jedná o dobře fungující hru, ničím nevybočující z průměru podobných karetek. Často během hraní ucítíte závan silné náhody rozhodující o vítězství a prohře, což mě dost mrzí. Jinak jako celek vše klape a hra vás na těch třicet minut zabaví. Tam někde venku jsou ovšem lepší tituly, které si poradily s danými herními mechanikami o něco lépe.
Víte, že... "Rostliny, jejichž semínka k vyklíčení potřebují požár, se nazývají pyrofilní?". A víte, že... "Penis Jaguára měří...", nebo ne, pořiďte si Amazonii. Dozvíte se zajímavé doprovodné informace na jednotlivých kartách, a navíc si užijete poměrně dobrou porci zábavy. Neměl jsem to napsat naopak? Teď vám to vrtá hlavou, že?
Yarek, the párek
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku