Děti rostou jako z vody stejně jako Deskolog z chmele a stále se rozvíjejí jejich malé mozečky. Na to je ideální hraní deskovek a tak tu máme další dvě menší hry, které zvládnou i předškoláci. Těmi jsou pexesoidní Popelka a zubatí Hamouni. Dámy mají přednost, tak začneme Popelkou.

POPELKA

Snad každý zná příběh Popelky, slečny, co při volnočasových aktivitách uklízí rozházený hrách. Pak se díky magickým oříškům účastní královských plesů, oblbuje prince a ztrácí střevíce. Téma a motivy hry se točí kolem této nesmrtelné pohádky. Jak už bylo zmíněno v úvodu, Popelka je pexesoidní a hned vysvětlím, co to vlastně znamená.

Rozloženou a připravenou hru lze rozdělit na tři části. Kartičky s obrázky, hodiny s ručičkou a kostky. Kartičky jsou v páru a stejně jako v pexesu je po jednom otáčíte a hledáte stejnou dvojici. Vaším úkolem je najít všechny dvojice do doby, než odbije půlnoc. K tomu slouží, jak správně tušíte, zmiňované hodiny. Aby to nebylo úplně jednoduché, respektive originálnější oproti klasickému pexesu, musíte najít správnou dvojici v konkrétním časovém úseku. Například od 13 do 15 hodin hledáte střevíce a šaty. Od 15 do 17 pak majtky a podprdu (jsem si vymyslel).

Poslední zmiňované kostky slouží k určení vašeho tahu. Jestli otočíte jednu nebo dvě kartičky, "veřejně" nebo "tajně", nebo posunete ručičku na hodinách směrem k půlnoci. I když je Popelka kooperativní hra, ne vždy jsou všechny informace veřejné. Proto je zapotřebí si je podle pravidel správně předávat a se spoluhráči spolupracovat. Kdo nebude spolupracovat, nedostane po obědě žádné kokino.

Dalším prvkem jsou speciální předměty, které lze použít jednou za hru, a tím využít jejich efekt. Například pomocí hodin se jednou neposune čas. Hra nabízí dvě varianty, lehkou a ještě lehčí. Nesmíme zapomenout, že se stále jedná o pexeso, i když modifikované. Všechny prvky lze různě kombinovat a přizpůsobovat podle chutě, a tím trochu zvýšit variabilitu hratelnosti.

Pokud má klasické pexeso pořád své místo na vašem stole, může být Popelka příjemným letním osvěžením. Naopak bych hru nedoporučoval pro ty, co mají problémy s pamětí, nadváhou, erekcí... Pardon, nechal jsem se unést jedním kamarádem. Samozřejmě jedinou indispozicí může být špatná paměť :) Předávám slovo Petrovi a jeho Hamounům.

Yarek, the parek

HAMOUNI

Yarek si své hodnocení Popelky užil, přesně jak jsem očekával. Spousta těžko uchopitelného humoru, ideální pro náročné čtenáře. Letošní Magnesia Litera nás jistě opět nemine. :) Teď se ale podíváme na něco z trošku jiného soudku. Hamouni se nachází v pěkně ilustrované malé krabičce. Není divu že malé, protože obsahují jen dva balíčky karet a jeden žeton prvního hráče. Hned na první pohled musím hru pochválit za pěkné ilustrace na všech kartách. Maëva da Silva a Christine Deschamps mají zkušenosti i s většími hrami jako Když sním nebo Vikings on Board a je to znát. Hned po přečtení kraťoučkých pravidel je mi navíc jasné, že tahle hra není zdaleka určena jen dětem.

Doprostřed stolu se položí balíček zásob, ve kterém naleznete 55 karet - 11 od každého druhu zásob (vlašské ořechy, lískové ořechy, žaludy...) Každý z hráčů obdrží svou sadu pěti karet, kde každá karta představuje nějaké zvíře. Tahle pětice hlodavců navíc disponuje vlastními akcemi. Takže zatímco veverka si prostě vezme jednu kartu zásoby z dobíracího balíčku, mýval raději ukradne kartu soupeři, a nebo bobr, ten má zálusk rovnou na tři karty. Každý u stolu na začátku kola vyloží skrytě dvě zvířátka před sebe a pak je všichni hráči jedno po druhém odkrývají a provádějí jejich akce. Jakmile všichni provedou první akci, znovu od prvního hráče každý vykoná i druhou, následně si posbíráte svá vyložená zvířata, posunete figurku prvního hráče a celý proces se opakuje. Zvítězí ten, kdo jako první posbírá pět stejných karet zásob.

No, na to, že jsem si říkal: "Petře, nerozepisuj ty pravidla, vždyť se ti lidé unudí.", tak jsem se trochu rozjel. Co je ale podstatnější, Hamouni jsou opravdu zábavná hra. Měl jsem trochu strach u naší sedmileté spoluhráčky, jestli jí půjde taktizování, ale nakonec naprosto s přehledem vyhrála, což se pak opakovalo i s o rok mladším synovcem. Co ale musím především vyzdvihnout, je fakt, že nás hra bavila jak s dětmi, tak i na zahrádce u piva. 

Autoři se v poslední době snaží do dětských her dávat prvky, které zabaví i dospělé hráče a Hamouni jsou už několikátý případ, kdy se tenhle "hybrid" perfektně povedl. Takže poprosím Yarka, aby dal Hybridům ehm, tedy... Hamounům do výčtu pod článek čtyři bludišťáky a předávám mu slovo. 

Petr

Peckoš! Další článek o dětských hrách máme za sebou. Stačí ještě spočítat bludišťáky a můžeme vyrazit na točenou zmrzku, točené pivko, nebo točený salám. Petr dal chlupatým Hamounům čtyři bludištáky ze sto, a já dávám Popelce ten zbytek.

Tak jo, těšíme se na vás zase příště na viděnou! Páčko!

"Peťa vypni ten foťák a jdem už kurva na pivo, mám žízeň jako zasypanej horník tyvole."  

Hodnocení Hamouni: ƪ ƪ ƪ ƪ 

Hodnocení Popelka: zbytek bludišťáků

Yarek říká: "Komentujte, pište, hejtujte, přidejte se a milujte se na našem facebooku."