téma - INSERT LASEROX (Brass: Birmingham)

21.04.2022

Doplňky k deskovým hrám, to není něco, čemu bychom se v našich článcích běžně věnovali. Dneska si ale dovolíme udělat malou výjimku. Proč? Občas narazíme na hru, která nemá úplně ideálně vyřešeno skladování komponent. V některých případech se prostě autoři rozhodnou místo praktického úložiště rozdělit krabici na dvě části a nebo si prostě musíte vystačit s jednou velkou "dírou", stejně jako jeden můj kolega... Ok, tenhle vtip byl hodně přes čáru a být v mojí blízkosti Will Smith, už by mi jedna přiletěla. Takhle přiletěl jen mohutný high five.

Pokud se o to nepostarají samotní výrobci hry, většinou inserty neřeším a vystačím si s plastovými sáčky. Tím hlavním důvodem je určitě cena, kdy za dřevěnou, nebo plastovou vložku do krabice zaplatíte skoro stejnou částku, jako za 3/4 samotné hry. Našli bychom ale hned několik deskovek, u kterých se i přes to taková investice vyplatí. Pak je potřeba dobře vybírat. My jsme se rozhodli otestovat insert od Laseroxu, které u nás distribuuje Albi. Aktuálně mají v nabídce v podstatě celé Laserox portfolio, ale my nejsme nenažranci a tak jsme si vybrali jednu hru, která to podle nás opravdu potřebuje. Jedná se o "obyčejnou" verzi Brass Birmingham, komplexní euro s hromadou komponent a velkým herním plánem.

Insert vám dorazí v kompaktním balení, několik desek (výrobce materiál označuje jako Plywood) zabalených ve folii. Přiložený je samozřejmě i návod na sestavení a hlavně následné uložení insertu do krabice se hrou. Vypadá to prostě jako jednoduchá zábava na odpoledne, jen mě trochu znervózňuje ta malá lahvička s lepidlem. A taky tady už přes folii vidím nějaké pokusy o designové ozvláštnění tohohle úložného prostoru. Osobně si myslím, že v jednoduchosti je síla a dávám přednost praktičnosti, ale chápu, že si prázdné stěny přihrádek o "vypálení" různých motivů říkají. Posuďte to sami na fotkách, místo jednoduché přihrádky tady máte například vláček, lodičku, nebo jiné vozítko. Logo společnosti Laserox mi už přijde spíš nepatřičné, ale chápu, že se chce výrobce pochlubit a třeba i oslovit vaše spoluhráče, protože tyhle "kastlíky" můžete samozřejmě vyndat z krabice a použít jako pořadač přímo při hraní.

Takže tuhle sadu desek stačí vybalit z folie a jako první bych vám doporučil všechny dílky vyloupat, očistit je nožem od drobných třísek a roztřídit podle přiloženého návodu. Skládat budete celkem dvanáct přihrádek a krabiček, některé naprosto primitivní a jiné, které se skládají až z devíti dílů. Použití lepidla není úplně nutné, většinou do sebe spoje zapadnou natěsno a v některých případech využijete i drobnější kladívko. Hlavně žádný buchar, protože dílky z Plywood desek, které jsou až překvapivě lehounké, by to nemusely vydržet. Kvalita a přesnost řezu je ale na vysoké úrovni a typický smrad a ztmavnutí okrajů způsobený řezem za pomocí laseru se tady vůbec nekonají. Tohle mě docela překvapilo, Laserox nejspíše používá nějakou kvalitní technologii a díky tomu nejsou okraje řezu viditelně opálené. O čemž by vám ostatně mohl vyprávět můj redakční kolega Yarek, který vyrábí tradiční severskou hru Hnefatafl a jeho laser je tak mizerný, že si při rozbalení hry připadáte jako v začouzené vikingské chýši s ucpaným komínem. Takže je to vlastně i trochu tematické.

My už ale úspěšně skládáme poslední krabičku a Voilà... Ne, tak ještě je tam jedna. Voilà. Výsledek stojí za to a já už jednotlivé přihrádky ukládám do krabice, kde přesně zaplní celé dno. Všechny komponenty jsou přehledně rozdělené, jen dva dřevěné soudky jsem musel přemístit mimo určené úložiště, aby se do krabice pohodlně vešel herní plán a mohl jsem ji dovřít. Během pár her si ještě rozložení poupravíte při úklidu komponent na konci partie. Nikde nic nečouhá a i když já například nemám karty obalené, nemusíte se bát - je tu dost prostoru a obalené karty se pohodlně vejdou. Navíc to celé drží pohromadě bez použití lepidla, i když na několika málo místech možná časem pár kapek dám. A ještě jedna důležitá věc, pokud hru často převážíte z místa na místo. Brass je s insertem samozřejmě o pár desítek gramů těžší, než původně.

Pokud nemáte obě ruce úplně levé a už jste dali dohromady pár Kalaxů (takových je mezi našimi čtenáři většina), tak s tímhle insertem nejspíše nebudete mít problém. V opačném případě možná sáhněte po nějakém hotovém řešení z 3D tiskárny, které určitě nebude tak stylové, ale poslouží vám úplně stejně. Tím se obloukem vracíme k ceně téhle dřevěné srandy. Sám bych si asi jen těžko dokázal obhájit, že do hry za +-1400 pořizuju úložiště na komponenty za +-900. Ale! Pokud máte tuhle hru rádi, hrajete ji pravidelně a chtěli byste si zpříjemnit její přípravu... To je to správné slovo, zpříjemnit, protože časově to zas taková úspora není, jen je všechno pohodlnější. Ok, začínám znít jako obchodní zástupce Laserox. :) A protože na Deskologu především rádi píšeme o hrách, tyhle články o insertech, které nám Albi poskytlo na otestování, u nás asi tak často neuvidíte. I když jsme s výsledkem spokojeni. Samozřejmě i díky tomu, že jsem si nezadřel jedinou třísku.

Takže si dáme takové malé resumé. Spousta nervů, asi hodina skládání jednotlivých dílů, ale výsledek stojí za to a kdybych měl všechny ty žetony a karty vrátit do sáčků, bylo by to opravdu těžké loučení. Navíc krabice po otevření vypadá vážně skvěle. Na druhou, třetí a čtvrtou stranu, tohle není naše tradiční deskoherní recenze a insert stojí devět stovek, takže si jeho pořízení raději obhajte sami.

Petr

A nakonec ještě rozdíl mezi původní "nasáčkovanou" hrou a rozložením v insertu.
A nakonec ještě rozdíl mezi původní "nasáčkovanou" hrou a rozložením v insertu.



Odebírat a komentovat nás můžete na Facebooku, kde najdete i odkazy na naše články.