recenze - VELBLOUDÍ DOSTIHY

29.07.2018

Papírový model pyramidy, to je oč tu běží. Jako odpůrce podobných vymožeností v deskových hrách, jsem se až do těchto dnů Velbloudím dostihům vyhýbal. Spiel des Jahres - nezájem. Recenze na webech - nezájem. Snažím se ale celý život vystupovat jako open-minded pokrokový člověk (ve skutečnosti zapšklý stařík), a tak jsem se rozhodl tuhle rodinnou deskovku s dvouhrbýma lamama vyzkoušet.

Papírový model pyramidy... Přehlížím všechny ty návody, velbloudy, kostky, herní plán, kartičky i žetony. V krabici hledám jedinou věc. Pyramida je vyloupávací a na první stránce manuálu je popsáno jak ji sestavit. Už při prvním kontaktu mezi mýma rukama a kartonovou konstrukcí se mi začíná objevovat kapka potu na čele. Bohužel jeden ohyb to trochu schytal, no pokusím se to pak vyfotit tak, ať to není vidět a přisuzuju to své neschopnosti. Po sestavení všech stěn tohoto majestátního divu světa na mě čeká poslední test zručnosti - gumička. Tu je potřeba obratně nasadit na vrchol pyramidy... jo vím jak divně to zní. Jak to pak celé bude fungovat zjistím až při samotném hraní.

Intermezzo

Milý deníčku, tuhle vsuvku píšu během přestávky na B4L. Kamarádka čeká na toitoiku, tak se vám zatím pokusím popsat, proč nemam rád trojrozměrné papírové modely v deskovkách. Za prvé podle mě značně zkracují životnost hry a za druhé je to trochu kýč. Existuje několik opravdu kvalitních her s podobnými kartonovými konstrukcemi, u kterých jsem si jist, že by mě bavily, ale prostě to nejde, je to nějaký druh deskofobie :) Vyhýbám se i kartonovým "figurkám" v plastových podstavcích ala Zima mrtvých. Je to určitě způsobeno i tím, že v dnešní době vychází taková spousta her s detailními plastovými figurkami. Asi jsem jen zhýčkaný z deskovek jako Blood Rage a DOOM. Tak... Táňa už je vyčůraná, můžeme pokračovat.

Papírový model pyramidy, pořád mě znervózňuje jeho přítomnost, složil jsem ho opravdu trochu křivě, raději se teď zaměřím na něco jiného. Pravidla Velbloudích dostihů jsou srozumitelně sepsaná a obsahují spoustu příkladů, za patnáct minut víte o co jde a můžete začít rozkládat komponenty na stůl. Grafické zpracování herní desky i žetonů dává jasně najevo, že se jedná o rodinnou hru. Takže do hraní zapojuji rodiče a neteř. Hra je na první pohled zaujme, stejně jako později Yarka. Každý hned sahá po pyramidě... K čemu vlastně slouží? Takže, velbloudí figurky se pohybují po okruhu za pomocí kostek a kostky vypadávají náhodně z pyramidy. Pyramidu protřepete a vzhůru nohama z ní za pomocí gumičkového mechanizmu vysypete právě jednu kostku, náležící k velbloudovi. Takže ano, odpuštěno, je to praktické a jinak to asi udělat nešlo.

Papírový model pyramidy už mi tedy nedělá vrásky a nebudu už ho dále zmiňovat, podíváme se raději na samotný dostih. Na jednotlivé velbloudy si vsázíte, a to jak na jejich úspěch v etapách, tak i pořadí na konci hry. A tohle je věc, která bavila moje rodiče při grilovačce na zahradě, stejně jako partu třicátníků v naší oblíbené hospodě. Pohyb velbloudů je tedy, jak už jsem psal výše, řízený kostkami, které náhodně vypadávají z hrotu pyramidy. Takže si můžete vsadit na velblouda nebo zamíchat pořadím pomocí kostek. No a teď to hlavní, pokud se modrý velbloud pomocí stejnobarevné kostky dostane na pole obsazené bílým velbloudem, nepostaví se vedle něj, ale vyleze mu na hrb, tedy hrby. A co udělá bílý velbloud při svém pohybu? Odnese si modrého velblouda se sebou a přistane s ním na zeleném, který doteď vedl. Modrý velbloud se tak dostává do vedení, sázkaři mlátí pěstí do stolu, mojí neteři vypadává poslední mléčný zub. Je to prostě vřava.

Velbloudí dostihy jsou natolik zábavná hra, že jí musím odpustit i tu papírovou pyramidu (opravdu poslední zmínka). Je pravda, že gumička z její konstrukce zhruba po deseti hrách neunesla nápor, ale Albi dává do krabice i náhradní. Počítám taky s tím, že pokud budu hrát s dětmi, pyramida brzo změní svůj tvar :) Už z víka krabice je jasné, že tuhle hru si užijí hlavně rodiče se svými ratolestmi, o to víc mě překvapilo, jak jsme se u toho bavili s Yarkem a našima vrstevníkama. Takže jsme si z Velbloudích dostihů udělali oblíbenou párty hru a brzo se podíváme i na rozšíření. A jedna zajímavost na konec, ještě jsem neviděl vyhrát zeleného velblouda :)

Petr

Hodnocení designu: 3/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5


Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku