recenze - TEAM 3

V dětství jsem neměla Tetris příliš v lásce, ale některým věcem přijdete na chuť až s věkem. Jako například někteří mí spoluhráči, kteří se přes prvotní nechuť už pomalu propracovávají k olivám a rajčatům. Ještě to trochu vypilujeme a přijde den, kdy k hraní donesou plechovku oliv a kýble rajčat místo tyčinek. Ale o tom někdy příště. Teď se mrkneme na to, proč mě napadl zrovna Tetris.

Na krabici nové kooperativní párty hry Team3 od Albi si můžete krom opičáků všimnout kostek podobných těm tetrisáckým, nečekejte tedy žádné žetony, figurky apod. Zpod víka vykoukne sada desíti poměrně velkých kostek v pěti barvách, karty opic pro určení rolí, škraboška na spaní a karty plánů s malým plastovým stojánkem. Komponenty jsou na dobré úrovni - karty jsou přehledné a vyrobeny z tvrdšího papíru a kostky rozšlápne asi jen slon. Pravidla se naučíte během vaření kávy, a tak už stačí jen obvolat 3 až 6 svých věrných pohůnků a můžete začít stavět.

Pro začátek si zvolíte jednu ze tří obtížností a určíte, kdo bude mít jakou roli. Architekt, to je ten vopičák, který nemluví a může se dorozumívat pouze gesty a výrazy tváře, si před sebe postaví plán stavby. Stavbyvedoucí pak vstřebává architektovu znakovou řeč, jak daný monument sestavit, a následně se ji snaží slovně přetlumočit nevidomému staviteli. A to vše ve třech minutách, jejichž odpočítávání si musíte nastavit třeba na mobilu, neb přesýpací hodiny nejsou součástí balení. Po každém úspěšně či neúspěšně sestaveném plánu se role přesouvají k dalším hráčům, v jednu chvíli tedy hrají pouze tři hráči a ostatní přihlíží a baví se na účet skládajících opičáků.

Celá opičí tlupa vítězí, pokud se jí v časovém limitu podaří sestavit počet plánů roven počtu hráčů navýšenému o zvolenou obtížnost. A prohrává, je-li počet nesplněných plánů roven počtu hráčů. Pokračování níže... Až si všichni zapíšou oba vzorečky.

Ale to ještě není vše. Tahle párty sranda je vydána rovnou ve dvou edicích, růžové a zelené, a každá se liší speciální sadou desíti karet, kterou můžete a nemusíte zapojit do hry. V případě zelené edice skládáte dvě stavby naráz a růžová edice nabízí plány s trojrozměrnými verzemi staveb.

Dojmy z hraní mám malinko rozporuplné v souvislosti s tříminutovým časovačem. První úroveň jsou dospěláci schopni poskládat do časového limitu, u druhé už je to jakž takž na hraně a třetí na první pokusy okolo 8 minut. A protože je na krabici věk 8+, otestovala jsem ji i na dětech mezi 8 a 13 lety a v tu chvíli byl nějaký čas vymazán z pravidel a jednoduše se jen skládalo :) Myslím si, že ta synchronizace mezi hráči se musí chvíli ladit. Po několika hrách si zvyknete na posunky a nápovědy, které pak budete často používat, aby se skládání urychlilo. Takže nakonec bude mluvčí rovnou vykřikovat například "Vem si tu černou" či "Najdi hřeben". Nebo můžete nechat slepého kroužit kostkou nad stavbou a jen mu v pravou chvíli říci, ať ji otočí a položí. Chce to trochu cviku, sehrát se a čas pak přestane být tak tristní.

Kdybych si měla vybrat mezi edicemi, osobně bych se klonila spíše k růžové. Třidéčko se mi jeví zajímavější už jen proto, že architekt si musí dát nejdříve v hlavě dohromady, jak jsou kostky natočeny v prostoru - zkrátka to, co na papíře neuvidíte. Ale taky to může být tou mou náklonností k Ubongu 3D :) Nicméně obě edice se mohou zkombinovat a zahraje si tak až 12 hráčů.

Team3 si určitě najde své místo na deskoherních párty setkáních, v mžiku ji vysvětlíte a ostatně děcka to taky baví, takže určitě jsem ji nehrála naposledy.

A co se týče Tetrisu, ten budu nadále hrát pouze s nákupem v ledničce.

Denča

Hodnocení designu: 3/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku