recenze - SEQUENCE

S klasickými balíčky pokerových karet si můžete zahrát spoustu her ve všech možných variacích. Začátkem osmdesátých let to ale někomu bylo málo a tak balíček karet mírně upravil, přidal k němu herní plán a myslel si, že tím udělá díru do světa. A snad se mu to i podařilo, protože pokud nás Dino nešálí a na krabici uvádí korektní údaj, tak se Sequencí prodalo už přes deset milionů kusů.

Vysoké prodeje nejsou všechno, už jsem četl spoustu mizerných bestselerů a viděl pár opravdu špatných blockbusterů, takže jsem u téměř čtyřicet let staré hry ostražitý. Navíc se na víku píše ZÁBAVNÁ & STRATEGICKÁ HRA a když mě na tu zábavnost musí někdo upozorňovat, tak to není dobré znamení. :) Ale raději se podíváme do krabice.

Najdete tady už zmiňovaný herní plán a karty, ty vám budou okamžitě povědomé. Dále vytahuju tři sady plastových žetonů, každá sada v jiné barvě, které sice nedosahují kvality těch pokerových, ale i tak vypadají povedeně. Zapomněl jsem na CZ/SK pravidla, ale není divu, protože jsou sepsána doslova na jednom papírku a naučit se je vám zabere maximálně šest minut. Tik-Tak Tik-Tak!

Musím uznat, že celá deskovka rozložená na stole vypadá hodně poutavě. Nejsem sice žádný gambler a v casinu jsem byl asi jen jednou, když na Stodolní začalo pršet a já se s kámošem potřeboval někam schovat, ale když jsme Sequence rozložili v hospodě, tak se u našeho stolu zastavovalo podezřele moc lidí. Nejvíc mě pobavil dotaz: "Co to tady máte za ruletu?" Ano pane, ruleta se běžně hraje s kartama... a bez rulety.

Hra je určena pro dva až dvanáct hráčů, a to díky tomu, že můžete hrát sami za sebe, ve dvojicích, trojicích a dokonce ve čtyřčlenných týmech. Pokusím se to celé popsat v jedné větě. V ruce máte karty, z těch v každém tahu vyložíte jednu a na příslušné pole s kartou na herním plánu položíte žeton. Dobře, budeme potřebovat dvě souvětí. :) Snažíte se vedle sebe položit pět žetonů a to horizontálně, vertikálně i úhlopříčně a pokud takové řady (Sequence) složíte dvě, vyhráli jste. Tedy pokud nehrajete ve třech, pak vám stačí jedna Sequence.

Aby to nebylo tak jednoduché, máme tady dva druhy kluků (já jim teda vždycky říkal Junci). Jednooký vám pomůže odstranit žeton protihráče a dvouoký pak umístit váš žeton na libovolné pole. Poslední specialitou jsou žolíci, které najdete ve čtyřech rozích plánu. Ty může použít kdokoliv, počítají se prostě jako obsazené pole. No, to nebyla jedna, ani dvě věty, ale snad se mi podařilo vám alespoň trochu nastínit, jak se to hraje. Z pohledu pravidel jsou Sequence opravdu naprosto banální záležitost, ale vás už určitě zajímá, jak nás to celé baví.

Tady je asi potřeba zapomenout na všechny ty moderní hry, které nás aktuálně obklopujou, protože hodnotit Sequence je jako hodnotit Canastu. Nejlépe bych to asi vyjádřil partií s naší editorkou Denčou. Po první hře, kde byla poražena, se zmohla jen na nadávky a konstatování, že je to ta nejvíc random hra na světe. No jo, ale hned chtěla odvetu, a další, a další... Posbíráte žetony, zamícháte a rozdáte karty a jede se znovu. Nejlépe si hru užijete v týmech, kdy nevíte (a nesmíte vědět), co plánují vyložit vaši spoluhráči. Jasně, pořád je to random, v tomhle případě ještě více, ale strašně chytlavé.

Předělávat klasickou hru asi nemá smysl, ale za co bych se určitě nezlobil, by byl větší herní plán, a to nejen kvůli přehlednosti, v tomhle případě by prostě větší znamenalo stylovější.

Mohlo by se zdát, že se Sequence dostávají na český trh s křížkem po funusu, ale tahle hra nemíří na typické fanoušky deskovek. Tohle je prostě jednoduchá, chytlavá zábava, u které si pohodlně sednete, sledujete herní plán a modlíte se, aby vám přišla karta.

Petr

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku