recenze - ROUNDFOREST

Když tvůrci deskovek vymýšlí neotřelé téma pro svou novou hru, stojí před nelehkým úkolem. Co třeba bloudění po lese? V kruhu? To je zápletka, která mi připomíná jednu oblíbenou hororovou klasiku. Dnes recenzovaný Roundforest patří spíš do žánru mírumilovného fantasy, ale to neznamená, že vás tenhle les pořádně nepotrápí.

"Krabičko, krabičko, co v sobě ukrýváš?" "Spoustu osmiuhelníkových dílků lesa a kartičky na vyloupání. To jsi ještě neviděl, Péťo!" Opravdu, nepamatuju si, že bych dříve v některé z deskovek vyloupával karty z tiskových archů. Jako jediný důvod mě napadá drobné snížení nákladů při produkci hry. Ale pojďme raději dál od této anomálie. Herní komponenty bych rozdělil do tří kategorií:

Povedené - karty na sobě nesou opravdu pěkné ilustrace a to samé platí pro jednotlivé dílky lesa. Figurky postav se sice liší jen barvou, ale jsou poměrně detailní.

Méně povedené - plastové mince, které sice necinkají jako kovové, ale alespoň trochu "řechtají".

Nepovedené - pytlíky na žetony jsou nepřiměřeně velké, vzhledem k jejich obsahu a ke zbytku hry vůbec neladí. Stejně jako průhledné plastové žetony. Blé!

Na naši designovou trofej to asi stačit nebude, nicméně po rozložení na stůl hra nevypadá vůbec špatně. Příprava je v pravidlech sepsána přehledně, horší už je to s popisem průběhu hry. I když se jedná o spíše jednoduchou rodinnou deskovku, v některých postupech jsem se ztrácel, ale to je způsobeno i tím, že je samotná hratelnost trochu krkolomná. Nakonec se mi podařilo pochopit, jak bude celá partie probíhat a přesvědčit spoluhráče, že by se mohlo jednat o zajímavý a originální zážitek.

Ve svém tahu se můžete pohybovat po lese, sbírat předměty, sbírat karty postav a nebo třeba využít políčko tůně jako takovou směnárnu. Takže přesunete figurku vaší postavy až o dvě pole, na výchozí políčko doplníte náhodný barevný žeton z černého pytlíku, pak takový žeton odstraníte z cílového dílku a provedete některou z akcí. Před tím ale nesmíte zapomenout cílový dílek, na kterém se aktuálně nacházíte, pootočit. Kdybyste viděli ty pohledy spoluhráčů, kterým jsem pravidla Roundforestu vysvětloval. A neustále je upozorňoval, na co nesmí zapomínat. Celé je to strašlivě a hlavně zbytečně překombinované, i když se v podstatě jedná o banální logickou hru. Samozřejmě jsem ji chtěl otestovat v různém počtu hráčů, s dětmi, s nehráči, ale čím víc času jsem hře věnoval, tím více jsem se utvrzoval ve svém názoru.

Během partie sbíráte různé předměty, které můžete směňovat, snažíte se plnit úkoly jednotlivých postav a hlavně pořád něco doplňujete a otáčíte. Chybí tomu nějaká zásadní optimalizace, která by do hry přinesla trochu ladnosti. Cíl máte všichni stejný, postupným směňováním se dostat ke třem zlatým jablkům a ty vyměnit za smaragdový prsten. Nenapadá mě žádná závažná chyba v pravidlech, hra funguje a to ve dvou i čtyřech hráčích, ale bohužel mě ani trochu nebaví. Takže je problém ve mně? Možná. Ale ani přesto vám nemůžu Roundforest doporučit, protože i když jsem mu dal opakovaně šanci, na konci partie se vždycky dostavila spíš hořká pachuť, než radost z odehrané deskovky.

V tomhle rotujícím lese jsem bohužel na žádný poklad nenarazil. Poměrně pěkná, ale jinak nemastná a neslaná deskovka, ke které se už nebudu vracet.

Petr

Hodnocení designu: 3/5

Hodnocení hratelnosti: 2/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku