recenze - RAILROAD INK

Dnes je to poprvé, co recenzujeme jedinou hru ale rovnou ve dvou verzích. Moc často se nestává, aby distributor vydal dvě edice zároveň a není se čemu divit, ty krabičky si totiž musí navzájem konkurovat. Ale jako hráč tenhle obchodní model považuju za výhodu, můžu si pořídit obě hry, jen jednu... a nebo žádnou a ušetřit. :)

Téma vláčků ve hrách je, už od dob Transport Tycoon, jedno z mých nejoblíbenějších a platí to jak v PC strategiích, tak v deskovkách.

Krabičky jsou to opravdu pěkné, praktické, s luxusně působícím magnetickým uzávěrem. Uvnitř nejdeme česká pravidla, herní desky (tabulky), sadu osmi kostek (čtyři základní, čtyři rozšíření) a fixy. Polovina kostek je v obou edicích stejná, rozdílné jsou kostky rozšíření, kde v modré edici najdete kostky s řekami a jezery a v červené pak lávy a meteority. Zatím tahle malá hra vypadá opravdu luxusně.

Pravidla jsou velice jednoduchá a zvládnete je prostudovat během deseti minut. Nejdříve je dobré vyzkoušet základní hru a až poté rozšiřující kostky. Samozřejmě, že se liší i pravidla pro rozšíření z jednotlivých edic, ale o tom až dále. Co je mi ale hned po přečtení pravidel jasné, v téhle hře neexistuje žádná interakce mezi hráči, jen porovnání skóre na konci hry. To znamená, že Railroad INK můžete hrát i solitérně.

Každý z hráčů tedy dostane jednu tabulku, fix a můžeme začít.

Jeden hráč hodí kostkami, a pak všichni současně zakreslují koleje a cesty do své tabulky podle předlohy, která padla na kostkách. A tady se začínám poprvé a snad i naposled rozčilovat! Proč jsou ty fixy tak malé? V rukou dospělého člověka se drží opravdu špatně, chtělo by to delší fixy s tenčím hrotem, aby byly jednotlivé tahy přesnější. Ale zpátky ke hře. Každá trať i dálnice musí začínat na příslušném vjezdu a ideálně končit na jednom z výjezdů. První kola jsou v pohodě, s úsměvem si plánujete svou infrastrukturu a připadáte si jako mistři architekti. Později ale začne přituhovat, tam, kde jste se chystali prodloužit Transsibiřskou magistrálu, najednou překáží cesta nebo v případě rozšíření jezero. Kromě toho máte možnost použít bonusové cesty, které vás můžou zachránit z nejhoršího a nebo vám ještě více zamotají hlavu. Po sedmém kole (v případě hry s rozšířením po šestém) si sečtete body za úspěšně postavené cesty a železnice, bonusy za nejdelší železnici a u rozšíření pak například body za uzavřená jezera. Pak jsou tady záporné body za nedokončené stavby a ty vám budou s každou odehranou partií ubývat. Tedy měly by.

Jednoduše řečeno, v modré edici budete vaši mapu zkrášlovat o vodní toky, zato v té červené se budete modlit, aby na vaši perfektně promyšlenou železnici nespadl meteorit. Tedy zase tak jednoduché to není, protože kladné body můžete dostat, i pokud postavíte cestu na místo, kde předtím dopadl meteorit a zanechal tam po sobě trochu vzácných kosmických minerálů. Stejně tak vás čeká odměna, pokud vytvoříte lávové jezero, které bude lemovat vaši železnici nebo dálnici. Cestující si asi užívají výhled na zpustošenou krajinu plnou žhavé hmoty, která ničí vše živé, proč ne. Kdybych musel volit jen jednu verzi, byla by to modrá, ale asi bych pořád myslel na tu červenou. :)

Pokud máte rádi budovatelské strategie, tady máte jednu v minimalistickém provedení. Jednoduchá a chytlavá hra, která přináší dostatek prostoru pro strategické uvažování, ale nulovou interakci mezi hráči.

Petr

Hodnocení designu: 3/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku