recenze - PÁN PRSTENŮ: DVĚ VĚŽE – ŠTYCHOVÁ KARETNÍ HRA

Štychová karetní hra na téma Pána prstenů? Pokud jste našimi věrnými čtenáři, určitě víte, že jste se už na našem blogu mohli s takovouto hrou setkat. Bylo to úvodní Společenstvo prstenu, které si nás opravdu získalo a podle mě se jedná o ukázkový příklad toho, jak naroubovat slavnou značku na poměrně malou karetní hru.

Výsledek pak může působit i poměrně epicky, když se karetkou vhodnou do hospody line něco tak velkolepého, jako slavná trilogie J.R.R. Tolkiena. Dnes tady máme druhý díl s podtitulem Dvě věže a jak máme ve zvyku, hned se můžeme podívat na to, co se skrývá pod víkem. Obsah je vlastně dost podobný jako v případě prvního dílu, však také příběhově přímo navazujeme. V krabičce tedy naleznete tři přihrádky na karty, a k nim sadu dřevěných žetonů věží a hvězd. Přiznám se, že co se týče grafického zpracování karet, respektive použitých ilustrací, nebyla to pro mě rozhodně láska na první pohled, ale s odstupem času musím uznat - tahle hra má prostě svůj jedinečný styl.

Netýká se to jen všech těch obrázků postav a různých míst, která jsou vyobrazena na kartách, ale celého herního konceptu. V podstatě jednoduchá štychová hra, stejná jako jsme už jednou viděli, ale opět podpořena kampaní. Začínáme tedy kapitolou číslo 19, Boromir se s námi pomalu ale jistě loučí a jeho úkol je jasný, musí vyhrát alespoň dva štychy do té doby než bude zahrána karta Temné věže a pak už ani jednou neskórovat. Aragorna dostane hráč, kterému byla na začátku rozdána bílá věž a jeho čeká v rámci přípravy naprosto rozdílný osud, plný úspěchů a vítězství.

Legolas a Gimli, naši dva oblíbenci, no tak těm jde jen o jediné, vyhrávat horské a lesní karty. A už během prvního kola je mi jasné, že se autoři nad zasazením postav do hry opravdu důkladně zamysleli a podle mě se jim podařilo vytěžit maximum. S každým dalším scénářem je to navíc cítit víc a víc. Nechci vám zbytečně nic spoilerovat, i když uznávám, že předloha, která vyšla v roce 1954 bude většině fanoušků fantasy dobře známa. Zmíním třeba perfektně tematickou kapitolu, ve které jsou unášeni hobiti Smíšek a Pipin. Celá partie pak vypadá jako souboj dvou skřetů, do kterého se hobiti snaží spíše nezapojovat. Perfektní.

Úvodní příprava hry i následný postup skrze kapitoly je opravdu intuitivní, dohranou kapitolu si "uložíte" pomocí všitých záložek, které se nachází v krabičce, takže naprosto ideální záležitost na to vzít hru do oblíbené hospody, rozdat karty, zahrát, sklidit karty a těšit se na další setkání se spoluhráči. Samozřejmě u dalších kapitol. Všimněte si, že zatím jen chválím? A budu dál, hra totiž nejlépe funguje ve čtyřech, ale skvěle jsme si zahráli i ve třech. Vůbec mi nevadilo, když se kapitola klidně i napotřetí nevydařila a doslova jsem se těšil, až se znovu rozdají karty a my se postavíme výzvě. Vše je z velké části podmíněno tím, jestli jste fanoušci štychových her a samozřejmě i vašemu vztahu ke trilogii pána prstenů, ať už té knižní, nebo filmové

Jinými slovy, pokud u vás platí obojí, milujete štychovky i pána prstenů, není co řešit a nejspíš už stejně máte obě krabice a těšíte se na třetí. Podobně jako já. S celkovým hodnocením se tedy nebudu držet zkrátka a není to náhoda, že se Dvě věže dočkávají stejných známek jako předchozí Společenstvo prstenu.

Petr

Hodnocení designu: 4/5

Hodnocení hratelnosti: 5/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.