recenze - OSTROV

Dnes se vrátíme hned několik desítek let nazpět a to do roku 1982, kdy vyšla původní verze deskovky Survive, u nás známé jako Ostrov. Hodně mě těší jedna věc a to, že mohu konečně říct, že jsem v tu dobu ještě nebyl na světě. V této recenzi se ale podíváme na zcela novou, už několikátou verzi, která se snaží zaujmout především modernější grafikou.

Musím s pravdou ven, nebude se jednat o srovnávací recenzi, protože jsem žádnou starší verzi Ostrova nikdy nehrál, za to tu aktuální jsme si na Deskologu užili dosytosti. Celé mé hodnocení začneme tradičně krabicí. Víko zdobí ilustrace s vybuchující sopkou a prchajícími dobrodruhy. Vypadá to, že autoři chtěli, aby nová verze svým vizuálem působila na případné zájemce o dost akčněji. Uvnitř krabice najdete praktický plastový insert, do kterého si rozdělíte čtyřicet hexových dílků ostrova, dřevěné figurky dobrodruhů, dřevěné vory i třináct velmi povedených figurek tvorů. Prostě karton a dřevo. Dřevěné figurky mořských hadů, žraloků a kaidžiú jsou asi největší ozdobou hry a musím uznat, že mě tady v konečném důsledku vůbec nic neurazilo a nová verze ostrova vypadá jednoduše pěkně.

Pravidla jsou opravdu jednoduchá a všeho všudy se jedná jen o pár odstavců, včetně přípravy hry. Ostrov na vašem stole vytvoříte pomocí herního plánu a dílků pláží, lesů a pohoří. Následně si do náhodně vytvořené krajiny postupně jeden po druhém umístíte své figurky dobrodruhů. Váš pokus o útěk ze zaplavovaného ostrova není kooperativní, právě naopak. Ostrov patří mezi snad nejvíce škodící deskovky, co jsem v poslední době hrál. Ve svém tahu máte tři možné pohyby vašimi figurkami dobrodruhů a tímto způsobem se, i za pomoci plavání a vorů, snažíte dostat na bezpečnou pevninu, daleko od vybuchujících sopek.

Jakmile své tři pohyby rozdělíte mezi dobrodruhy, čeká vás další fáze a to odstranění zvoleného dílku. Tím vzniká dojem postupně zaplavovaného ostrova. Nejprve pod vodou zmizí písečné pláže, následně lesy a nakonec i pohoří, ve kterých se skrývají tři sopky. Tohle je velmi efektivní a vizuálně zajímavý herní prvek. Jakmile dílek odstraníte, můžete se podívat na jeho spodní stanu, tam najdete buďto okamžitý efekt, nebo schopnost, kterou si uschováte a použijete ji později během partie.

Jako taková pomyslná třešinka na dortu je tady i třetí fáze, ve které hodíte kostkou a podle padlého symbolu můžete pohnout jedním ze tří typů tvorů. Takže nejprve nalodíte vaše dobrodruhy na vor, následně necháte potopit část pláže pod figurkami některého z vašich soupeřů a nakonec ještě pošlete vodního, hada aby ty chudáky sežral. Jak jsem říkal, míra škození je tady opravdu obří.

Obří do takové míry, že kvůli tomu nemusí hra kde komu sednout. Já jsem se setkal se soupeři, kteří prostě nechtějí poslat žraloka, aby si smlsnul na soupeřově dobrodruhovi, nebo se jim příčilo nechat obří modré kaidžu rozšlápnout vor plný vystrašených nebožáků. Chápu, ale já bych si tímhle ostřejším tématem rozhodně nenechal zkazit potěšení z rozjeté partie. Ostrov je totiž opravdu skvělá hra a divím se, že jsem se po ní nepídil už mnohem dříve. Trochu jsem se bál finálního bodování, které představuje sečtení bodů, jež jsou uvedeny na spodní straně zachráněných dobrodruhů a podívat se na ně můžete jen během úvodního nasazování figurek. Takže je Ostrov zároveň paměťová hra? Takhle bych ji asi přímo neoznačil, nezáleží totiž jen na tom, kolik z deseti (nebo dvaceti) dobrodruhů dostanete na pevninu, ale také, které z nich.

Ani ve čtyřech hráčích, kteří už dobře znají pravidla, vás nemusí strašit vidina nějak extra dlouhého čekání na tah. Jasně, během posledních kol se tohle může změnit a to hlavně ve chvíli, kdy se někdo snaží dopočítat, jak dva své poslední dobrodruhy dostat na pevninu a vyhnout se všem žralokům a mořským hadům. Jeden tah, to jsou tři pohyby, ke kterým si můžete připočíst různé schopnosti z vámi získaných žetonů ostrova a nezbývá vám nic jiného, než složit hlavu do dlaní a počítat.

Jak jste asi pochopili z předchozích řádků, Ostrov jsem si oblíbil a pokud vezmu v potaz, že se vlastně jedná o už letitou a tradiční hru, nemám jí co vytknout. Tedy až na přípravu partie, protože mě tohle skládání hexových dílků vždycky zaručeně otráví. Pak už ale nastanou první tahy a vše je zase sluníčkové. A světe div se, funguje to i ve dvou hráčích, kdy se tedy budete muset chopit hned dvaceti dobrodruhů ve dvou různých barvách, namísto klasické desetičlenné skupiny. Tím hlavním lákadlem je ale hraní s větším počtem soupeřů, kdy musíte plánovat přeci jen o něco taktičtěji a není nic lepšího, než potopit dobrodruhy hned dvou protihráčů najednou. Žbluňk!

Uvažoval jsem, jestli mám u takto staré hry, i když v novém kabátku, udělit naše klasické hodnocení. Zkusím se s tím nakonec nějak popasovat, protože si ani nemyslím, že bych musel být k Ostrovu příliš shovívaný. Kdybych hru neznal a někdo by mi řekl, že tahle deskovka vznikla před pár měsíci po velkém úspěchu na nějakém crowdfundingovém portálu, asi bych mu neměl důvod nevěřit. Takto se zkrátka poznají ty opravdové moderní klasiky.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

 Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.