recenze - OLTRÉÉ

Vánoce se nezadržitelně blíží a všichni čeští vydavatelé se doslova předhánějí v tom, kdo nám na tuzemský trh přinese ty nejatraktivnější hry. Deskovka Oltréé od francouzkého Studio H, potažmo českého Blackfire mě zaujala na první pohled a je to jedna z těch krabic, po kterých bych nejspíš sáhl bez hlubšího zkoumání. Takže by mi pak nezbývalo než doufat, že se nebude jednat o pověstného zajíce v pytli. Vy už se ale ničeho podobného bát nemusíte, informací o téhle hře je všude habaděj a my vám dnes navíc přinášíme recenzi.

Krabice Oltréé se vážně povedla. Musím pochválit nejen pěkný grafický design, ale i praktický stylový insert, který není z plastu, ale i přesto dobře plní svou funkci. Do čtyř uzavíratelných přihrádek si uložíte pořádnou hromadu pěkně ilustrovaných karet, dřevěné figurky strážců na koních, spoustu žetonů a taky například sestavenou kartonovou figurku draka. Krabici pak můžete klidně otočit vzhůru nohama a všechno zůstane na svém místě. Tohle se autorům opravdu povedlo. Celkově je zpracování na velmi slušné úrovni a pokud vám, stejně jako mně, sednou i ilustrace karet a herního plánu od Vincenta Dutraita, asi se mnou budete souhlasit, že je to jedna z nejhezčích deskovek, které u nás letos vyšly. Nesmíme se ale nechat ošálit pozlátkem v podobě naleštěných komponent a raději se podíváme, jak se tohle kooperativní fantasy hraje.

Pravidla mi zprvu připadala sepsaná trochu nelogicky. Nejdříve v brožuře najdete popis jednotlivých akcí a polí, na která můžete se svým strážcem vstoupit a až pak průběh herního kola, respektive vašeho tahu. Naštěstí se nejedná o nijak komplexní deskovku a nebál bych se ani hraní po rodinném obědě, nějaká kachnička, zelíčko... Omlouvám se, teď jsem se trochu zasnil. :) Hlavním předpokladem pro hraní s dětmi je jejich porozumění psanému textu, takže bych to tipoval na druhou až třetí třídu.

Během přípravy si zvolíte jednu z šesti dostupných kronik a zároveň úkol, který se budete snažit společnými silami splnit. Každý z hráčů si vybere stylovou herní desku jednoho ze strážců a postaví příslušnou figurku strážce do pevnosti, která se nachází uprostřed herního plánu. Pak ještě budete muset do jednotlivých regionů přidat po třech kartách z balíčku karet střetnutí a poblíž nachystat jednotlivé typy žetonů, které představují suroviny, stavy, nebo například budovy. Není toho zrovna málo, ale už během druhé partie jsme všechny kroky přípravy dělali v podstatě automaticky. Jakmile máte celou hru rozloženou na stole, můžete otočit první stranu ze zvolené kroniky.

V tuhle chvíli je vám nastíněn příběh, který vás bude celou partií provázet a nejspíš z něj budete schopni alespoň náznakem vyčíst, na co se ve svých tazích zaměřit. Každý hráč na tahu může standardně využít dvě různé akce. Samozřejmě se můžete přesouvat mezi pevností a regiony a pokud už stojíte v některém z regionů, budete se buďto snažit vyřešit střetnutí a tím se zbavit jedné z karet, nebo zažehnat některou z potíží. Popřípadě můžete využít volání komunity, získat tak jednu ze surovin, nebo vylepšit jeden ze dvou atributů vaší pevnosti. Karty střetnutí jsou zásadní, protože vám budou postupně na herním plánu přibývat, takže je dobré se s ostatními spoluhráči domluvit a vybrat si, kterých karet se budete chtít zbavovat jako první a kdo se raději ujme správy pevnosti. Myslím, že některým čtenářům už v téhle chvíli došla ta paralela s oblíbeným Pandemicem. V tomto případě je možná vhodnější srovnání s World of Warcraft: Wrath of the Lich King, který jsme recenzovali loni a je založen na stejném principu.

Ale zpátky k Oltréé. Zhodnotit ho jako pouhou napodobeninu Pandemicu by totiž byla chyba. Hlavním tahákem celé hry je už zmiňovaná série šesti kronik, které představují jakýsi příběh pro danou partii a přináší nečekané výzvy. Ano, nečekané, ale jen pokud kroniku hrajete poprvé. V případě, že si příběh zopakujete, budete přesně vědět, které budovy postavit a které suroviny si uchovávat. Jasně, máte tady zamíchané balíky karet střetnutí, událostí a potíží, které do hry vstupují náhodně, ale posloupnost karet kroniky je jasně definována. Znovuhratelnost je tedy daná počtem kronik a tady vidím prostor pro případná rozšíření. Herního obsahu je ale i tak dost a díky tomu, že se kombinace karet střetnutí mění podle zvolené karty úkolu, máte možnost si nastavit jak obtížnost, tak podmínky pro splnění úkolu, které se vám budou hodit na posledních stranách kroniky, při finálním zúčtování.

Pokud je pro tento typ deskovek něco opravdu typické, je to rozhodně role alfa hráče, který se chopí otěží a začne rozdávat úkoly jednotlivým spoluhráčům. Jestli máte v herní skupině zkušeného mazáka, asi bude problém se mu vzpírat a dělat si vše po svém. Dobré je se alespoň dopředu domluvit, do jaké míry si do svých tahů necháte zasahovat. Abychom ale nechodili kolem horké kaše, budu se muset pustit do hodnocení. Pokud máte rádi podobný typ kooperativních her, je podle mě Oltréé skvělá volba, protože nabízí opravdu dynamickou hratelnost, kdy jeden tah střídá druhý a k prodlevám tak nedochází ani při partii čtyř hráčů. Je tady samozřejmě i slušná porce náhody v podobě hodu kostkami, svému štěstíčku pak můžete jít naproti nejen výběrem vhodné postavy, ale i výstavbou budov v pevnosti.

Jak už jsem zmiňoval v úvodu, všechno je navíc podloženo krásným zpracováním a to včetně velmi pěkných a detailních ilustrací na kartách a herním plánu.

A kdyby toho rozplývání nad krásným designem nebylo dost, můžu pokračovat. Stylové jsou totiž i dřevěné kostky, a žetony surovin, kterým, stejně jako figurkám strážců, nechybí ani potisk. Na druhou stranu vás tady nečeká žádná velká inovace a spíš se jedná o mix zaběhlých mechanik, který ale drží pohromadě. V pravidlech jsem narazil na několik překlepů, jinak ale musím překlad všech textů pochválit a i když se vlastně jedná o typické "klišoidní", občas trochu pohádkové, středověké fantasy, texty na kartách většina lidí u stolu poslouchala se zájmem. A tím jsem možná odpověděl na vaši poslední otázku. Ano, Oltréé nechybí ani atmosféra.

V tom obrovském množství her, které se na nás valí nejen skrz klasickou distribuci ale i různé crowdfundingové kampaně, se pomalu ale jistě přestávám orientovat, ale i díky tomu mě občas některá hra tak překvapí. Jako třeba dnes recenzované Oltréé. Co dodat závěrem? Všechno podstatné jsem snad zmínil v předchozích odstavcích a moje hodnocení tentokrát bude mířit vysoko, jen těsně pod nejvyšší příčky.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5