recenze - MARŠÁL A ŠPIÓN

28.01.2018

Jedna z deskových her, která mě ovlivnila už od raného mládí, byla strategická hra Maršál a špión (M&Š). V deseti letech jsem sice proti mému o pět let staršímu sourozenci neměl moc šancí na výhru, ale naštěstí mě tyto porážky neodradily. I dnes po dvaceti letech si M&Š kdykoliv rád zahraju, a ze stejného důvodu jsem taky rád, že můžu napsat recenzi na jednu z mých nejoblíbenějších her.  

Trocha historie

Princip hry sahá až do minulosti před cca sto lety, ještě před první světovou válkou. Herní design byl patentován ve Francii ženou Hermance Edan a hra se nazývala "L'Attaque". Pravidla hry jsou prakticky stejná, jako o padesát let později vydaná verze s jednotkami v napoleonských uniformách, známá do dnes pod názvem "Stratego".

V 80. letech byla vydána i u nás v českých hájích, jako Maršál a špión, a to v edici "papír a nápad". Někteří z vás si budou ještě pamatovat skládání papírových jednotek. Avšak hru v roce 2007 znovu vydala společnost Dino a přesně tuto verzi budu také recenzovat.

Pravidla a herní princip

Aby čtenáři, kteří hru nikdy nehráli, byli v obraze, zkusím několika větami vysvětlit herní princip M&Š. Hra je pro dva hráče a každý má k dispozici 40 jednotek různých hodností (šarží). Vyšší hodnost dokáže zajmout tu nižší až na pár vyjimek:
-Jednotky "bomby" zničí všechny ostatní jednotky kromě jednotky "minérů" (lopatky), která naopak dokáže bombu zlikvidovat.
-Nejslabší hodnost "Špión" dokáže zajmout nejsilnější hodnost "Maršála"
-A pak tu máme jednotku praporu, kterou musíte zajmout abyste bitvu vyhráli.
Obě strany mají stejný počet jednotek stejných hodností, ale jejich rozmístění na bitevním poli je už dáno jen na každém hráči. Nejdůležitějším a na hře nejzábavnějším faktorem je, že protihráči je hodnost každé jednotky skrytá do doby, než se jednotky střetnou v souboji.

V originální verzi Stratego a české verzi M&Š jsou pár rozdílů v pravidlech, za to jsou docela markantní. Ve Strategu probíhá souboj jednotek následovně: Jednotka se přiblíží k políčku s nepřátelskou jednotkou a vyhlásí útok. Obě jednotky odhalí své hodnosti a vyšší hodnost vyhrává. V M&Š naopak odhalí svou hodnost pouze obránce, zatímco útočník zůstává utajen (tedy pokud zvítězí). Nevím, proč došlo k takové úpravě pravidel, jestli to bylo jen špatným překladem nebo úmysl "vylepšit" hru. Za mě osobně mě tato změna pravidel přišla ku prospěchu věci.  

Taktika a hratelnost

Jak už jsem zmiňoval výše, myšlenka neodhalených jednotek dělá ze hry M&Š skvělou taktickou strategii, na rozdíl od šachů, s minimálně informací o rozmístění jednotek. To vede kromě plánování několika tahů dopředu i k aspektům jako válečná psychologie, utajování, blafování, pronásledování, vyčkávání a odhadování.
Strategické uvažování je stejně jako u šachů naprostým základem pro výhru. Už při počátečním rozmisťování jednotek přijde na řadu taktika a zkušenosti z předešlých her. Náhodné rozmístění je odsouzeno k drtivé porážce, například když si silné jednotky blokujete slabými a nemáte je dostupné, když jsou potřeba.
Náhoda je celkově ve hře minimální. Sice nevíte, která jednotka proti vám stojí, ale vždycky máte možnost vyčkat na moment, až se sama odhalí nebo použijete slabší hodnosti jako "průzkumník" pro ověření soupeřovy hodnosti. Vrhat se slepě proti každé neznámé jednotce je stejná strategická hloupost jako říkat, že je v M&Š velký podíl náhody. 

Další velkou strategickou výhodou je dobrá hráčova paměť. Obětovat pěšáka, aby zjistil kde se nachází Maršál, Generál nebo bomba, je zásadní taktika, ale stejně zásadní je, si to i zapamatovat. Pokud zapomenete nebo ztratíte jednotku z dohledu, ztratíte i velkou výhodu a oběť pěšáka přijde nazmar. Někdy nevíte přesnou hodnost, ale jen jaké jednotky dokázal zajmout a teoreticky odhadnout jeho sílu. Pamatovat si všechny odhalené hodnosti, navíc stále v pohybu je značně náročné a pro ty, kteří si nepamatují svou snídani z rána, je výhra jen vzdálený sen.

Už od dětství, kdy mě to naučil děda, jsem měl rád šachy. V M&Š mám stovku odehraných partií, a proto můžu říct, že obě dvě hry se dají srovnat, co se týče hloubkou strategie a možnosti taktizování. M&Š je na rozdíl od šachů ale o něco zábavnější. Prvky blafování, odhalování a následné překvapení jsou prostě zábavnější než syrová strategie šachů. O tom vypovídá i Mezinárodní federace Stratega a každoroční světová mistrovství a turnaje.
Můžu potvrdit na sobě a mém okolí, že tento typ hry baví i děti. Nečekejte od nich mistrovské blafování, ale stejně je to nějak baví i když prohrajou :) 

Hodnocení


Možná jste si všimli, že jsem zatím nepsal o grafické stránce, které se u každé hry na Deskologu věnujeme. Bohužel, ani u M&Š nemůžu udělit výjimku, i když mi to přijde stejně hloupé jako hodnotit grafický design u šachů. Jednoduše proto, že design figurek / jednotek nemá absolutně vliv na hratelnost.
Do dnešní doby vyšlo bezpočet edic Stratega v různých kabátech, ale jak jsem psal už na začátku článku, hodnotím zde Dino verzi z roku 2007. Design je opravdu jednoduchý, jak bitevního pole tak i jednotek a žádné prvky, díky kterým bych přidal plusové body tu nevidím. Není proto důvod se rozepisovat a raději se podívejte na fotky okolo.


Hratelnost a hloubka strategie, kterou si každou hrou zlepšujete, je tak chytlavá, že si mě drží už dobrých 20 let a to zatím, u žádné jiné hře říci nemůžu.


Hodnocení designu: 2/5
Hodnocení hratelnosti: 5/5

Yarek "Le Petit Caporal" Párek


Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku