recenze - MARS: TERAFORMACE – EXPEDICE ARES

24.02.2022

Teraformace planety Mars rozhodně patří mezi jednu z mých nejoblíbenějších deskoherních činností. Těmi dalšími asi budou obětování severských válečníků a hledání rebelské základny. No a teď si představte, že si můžu "zateraformovat" rychleji a hlavně kompaktněji. Protože přesně to potřebuji. Vzít svou oblíbenou deskovku, která má haldu rozšířeni, včetně krabice s plastovými komponenty za skoro tři tisíce a zredukovat ji na minimum. A nebo je to všechno úplně jinak?

Krabička je sice o něco menší, než ta od původního Marsu, ale obsahu v ní není vůbec málo. Určitě vás překvapí velká hromada karet projektů, které jsou pro Teraformaci Marsu signifikantní. Aby toho překvapení nebylo málo, na kartách najdete úplně nové ilustrace, což potěší hlavně odpůrce původního grafického zpracování. Mě se například, asi jako jednomu z mála, "fotografie" na kartách líbily, a hře to dodávalo takový správný bizarní guerilla nádech. Je ale jasně vidět, že v tomhle ohledu se chtěli autoři posunout blíže k dnešním moderním deskovkám. Kromě nové grafiky musím ocenit i praktické plastové podavače na kostičky zdrojů a žetony lesa. Jo, takhle nějak by měla vypadat moderní hra s vesmírnou tematikou.

Co se týče pravidel, je tady spousta společných prvků s původní hrou a zároveň nemůžu říct, že by byla Expedice Ares nějak razantně jednodušší. Hlavní novinka spočívá v hraní karet fází. Na začátku každého kola se rozhodne, které z pěti fází se budou hrát a klidně se vám může stát, že si vy i vaši soupeři jen posbíráte zdroje dle vašich produkcí. Ale s produkcemi moc nepohnete, pokud nebudete vykládat karty projektů, což jsou zase důsledky jiných dvou fází. Hraní karet fází zároveň představuje jediný způsob, jak můžete "vytrolit" vaše soupeře. Zbytek hry je o vylepšování produkcí, hraní karet a hlavně provádění akcí. Cíl máte všichni společný, zvýšit teplotu, obsah kyslíku v atmosféře a rozšiřování oceánu. Jakmile všechny podmínky splníte, hra končí a začíná se lámat chleba.

Čeká vás tedy opakovaná produkce megakreditů, tepla a rostlin, spouštění akcí na kartách a provádění standardních akcí. Expedice Ares začíná jako rozvážné vylepšování portfolia zahraných karet a končí soubojem o každý jednotlivý vítězný bod. Potřebuji zahrát novou kartu, kterou už půl hodiny žmoulám v ruce, ale zároveň by se mi hodilo vyprodukovat megakredity. Co teď? Odhadovat, které fáze si k následujícímu kolu vybrali soupeři a laborovat nad tím, co bych měl zvolit já, to je podle mě geniální herní prvek.

Ještě se musím velkým obloukem vrátit k zmiňovaným ilustracím na kartách projektů. Tohle je prostě nádhera a čím více se během hraní zaměřuju na více než dvě stě jedinečných obrázků, mám pocit, že se autoři zbláznili a do hry museli investovat soustu času a hlavně financí. Tohle je prostě pastva pro oči a pokud vám podobné téma není cizí, vsadím se, že to uvidíte stejně. Veškerá grafika ve hře se prostě povedla, a týká se to i herního plánu, který obsahuje všechny důležité ukazatele a destičky oceánu. Ok, zrovna ty ukazatele mohly být o něco větší, především co se týče lišty teraformačního ratingu. Kterým směrem bude mířit moje hodnocení designu hry je tedy jasné, ale vraťme se zpátky k té hratelnosti.

Jestli bych měl hře něco vyčíst, je to opravdu dlouhá herní doba. U kompaktnější verze deskovky očekávám i kompaktnější časovou náročnost, ale chyba lávky, partie Expedice Ares je skoro stejně dlouhá, jako v případě původního Marsu. Jasně, s každou odehranou partií a získanými zkušenostmi se herní doba zkracuje, ale to platí i u původní hry a vlastně u jakékoliv jiné hry. Takže je pro vás tahle informace důležitá asi jako výčet nominovaných na Českého Slavíka 2021. I tak si ještě dovolím zmínit naprosto zbytečné destičky fází, které jsme použili u prvního kola první partie a na fotkách je vidíte jen pro úplnost. :) Zbytečné jsou vlastně i destičky oceánu, které mají vizuálně suplovat mapu s destičkami terénu z původní hry. Nic, co by se nedalo vyřešit třetím posuvníkem, ale prostě to tam chcete a potřebujete vidět. Tohle jsou ale drobnosti, které rozhodně nekazí parádní herní zážitek. A my už se pomalu blížíme k finálnímu verdiktu a doufám, že je vám z předchozích řádků jasné, kam bude moje hodnocení směřovat.

Od Expedice Ares jsem čekal jakousi okleštěnou verzi původní Mars Teraformace. Dostal jsem ale hezčí, kompaktnější a neméně zábavnou hru, která se zároveň původnímu Marsu snaží nekonkurovat. Ale konkuruje. :) I přes pár výtek se nebudu s hodnocením držet zkrátka.

Petr

Hodnocení designu: 5/5

Hodnocení hratelnosti: 5/5


Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku