recenze - KINGHILL

S úspěchy a neúspěchy tuzemských deskovek v crowfundingových kampaních to v poslední době bylo jako na horské dráze. Jedním z těch světlých momentů bylo vydání hry Kinghill od Petra Marka, která na serveru Kickstarter vybrala čtyřicet tisíc dolarů a aktuálně si ji tak můžete pořídit v setu s KS doplňky.

Kinghill je jedna z těch deskovek, které jen těžko přehlédnete a to díky krabici s výraznou kresbou na víku. Téma je tedy jasné nejen z názvu, ale i grafického zpracování a pod víkem vás čeká hromada fantasy komponent. Spousta pěkně ilustrovaných karet, herní mapa, plastové kameny a krystaly. Všechno spolu ladí a navíc zapadá do praktického plastového insertu. Dále nesmím zapomenout na dvě desky hráčů a dvě sady žetonů pomocníků, které jsem hned vyměnil za ty luxusnější, a konkrétně u dřevěných pomocníků je tohle vylepšení zásadní. Máme tady prostě pohlednou fantasy deskovku, která se může směle poměřovat s "tříáčkovou" produkcí na kterou dohlížejí velká studia. Jen musíte přistoupit na to, že je tenhle svět trochu zvláštní a spíš než temnou fantasy čekejte přesaturovaný mišmaš podobný třeba Shivering Isles, jen ne tak bláznivý.

Dvě království, dva hrady, dva hráči. Ano, je to tak, Kinghill je především dvojkovkou, s možností hrát v sólo režimu. Pokud se vám podaří najít soupeře, každý z vás se na začátku partie ujme jednoho hradu, vezmete si sadu žetonů pomocníků v modré, nebo červené barvě a můžete se pustit do hraní. Vaším cílem bude zničení soupeřova hradu, k čemuž vám pomůže najímání co nejsilnějších jednotek, se kterými pak budete útočit. Základním mechanizmem hry je worker placement, okořeněný o specialisty zaměřené na konkrétní akce. V úvodu máte k dispozici pouze dva základní rolníky, ze kterých pak můžete pomocí akce výcvik udělat například vojáky, mágy, nebo průzkumníky. Možná se vám ale do začátku budou mnohem více hodit horníci, za které získáte bonusy u akcí spojených s těžbou surovin. První kola tedy probíhají velmi rychle, protože má každý z hráčů k dispozici jen dvě akce. To se sice časem změní, ale parádní herní dynamika se nese celou partií.

Zdejší měna se nazývá Lunáry a kromě mincí budete získávat kameny a nejcennější krystaly. Za tyto suroviny pak můžete vylepšovat vaši desku hradu pomocí staveb a nebo najímat jednotky a připravovat se na útok. Karty jednotek nedržíte v ruce, ale rovnou je vykládáte před desku hradu, takže mají oba hráči neustálý přehled o tom, jak velkými "armádami" disponujete. Kromě staveb a jednotek si ještě můžete pomoci kartami kouzel, které mají svá vlastní pravidla pro zahrání, ale jednoduše řečeno je můžete vytasit kdykoli. Během každého kola tedy posíláte své pomocníky na akční pole, hrajete kouzla, nebo čerpáte moc ze stupnice Měsíční energie. Karty Moci, které tímto způsobem získáte, jsou opravdu silné a v nejedné partii se mi s jejich pomocí podařilo zasadit rozhodující úder. Po celou dobu je tedy potřeba sledovat soupeřovu desku hradu a v nouzi prostě zaútočit klidně i s vidinou neúspěchu.

Boj pak probíhá ve dvou fázích, kdy svými jednotkami nejprve útočíte na hrad soupeře, protivník se brání svými vyloženými kartami jednotek a následně se mezi sebou pobijou právě i samotné armády. Vylepšit vaši bojovou sílu můžete o žetony vojáků a různé další schopnosti. Přispěchat na obranu vašeho hradu pak mohou všichni vaši volní pomocníci. I z toho důvodu je ideální útok naplánovat na co nejvhodnější dobu. Zažil jsem i partie, kdy jsme se takzvaně drželi za límec, oba si udržovali cca stejně silné armády. Díky tomu se nikdo nepokusil o útok a celou partii jsme odehráli bez jediného souboje. Co je ale hlavní, i přes to to byla zábava. Nebo možná právě proto?

Čím blíže jste poslednímu kolu, tím více musíte soupeřův náskok dohánět tvrdou silou i za cenu ztrát. Občas se prostě budete muset dobrovolně rozloučit z opravdu silnou jednotkou, která několik kol bránila váš hrad před soupeřovými útoky. Vydáte se cestou výcviku všech žetonů pomocníků na specialisty, nebo se raději zaměříte na budování armády, která do vašeho hradu nenechá proniknout jediný soupeřův útok? I přes všechna důležitá rozhodnutí má Kinghill opravdu pohodovou herní flow, za což můžou jak poměrně přímočaré akce na jednotlivých polích, tak dřevěné luxusní žetony, se kterými se opravdu skvěle manipuluje. Jen bych u nich volil trochu výraznější potisk, pro lepší přehlednost, někteří soupeři s horším zrakem už měli problém při rozeznávání jednotlivých specialistů.

Vytvářet hru jakožto dvojkovku (v tomto případě se sólo módem) má samozřejmě jednu podstatnou výhodu, a to je možnost co nejpřesnějšího balancování, které nebude žádného z hráčů zvýhodňovat. A v Kinghillu se to podle mě podařilo dotáhnout na jedničku. Hra vám dává opravdu velkou volnost během výběru akcí i při nákupu karet a vůbec se vás nesnaží vodit za ručičku. I z toho důvodu bych ji spíše nedoporučoval úplným deskoherním nováčkům. Za váš úspěch, či neúspěch tady můžete poděkovat jen sami sobě, poučit se z chyb a dobře si promyslet, jakou strategii zvolíte příště. O herní variabilitu se stará velký balík karet jednotek a staveb, destičky akčních lokací, které si pro partii volíte náhodně, ale například i karty hrdinů, díky kterým získáte odlišné úvodní podmínky do startu partie a taky zvláštní schopnosti. My jsme si ale například většinou dali několik partiií ve stejném úvodním setupu, abychom si ověřili, jestli opravdu vyhrává ten lepší.

Tomuhle říkám debut! Deskoherní prvotina Petra Marka se mi rychle dostala pod kůži a z Kinghillu se pro nás na Deskologu stala srdcovka, kterou si pokaždé rádi zahrajeme. Jsem zvědavý, jestli se brzo dočkáme další stejně kvalitní hry. Držím palce.

Petr

Hodnocení designu: 4/5

Hodnocení hratelnosti: 4+/5

Kinghill včetně doplňků můžete zakoupit na eshopu deskopevnost.cz, který provozuje autor hry.

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku