recenze - INFERNO

"In nomine Patris et Filii et Spiritus sancti. Amen." Milí čtenáři, protože jsem naprosto neznalý křesťanských modliteb, tenhle cool text jsem tady sprostě zkopíroval z hlubin internetu. Doufám jen, že kvůli tomu neskončím v pekle, aby se moje duše nemusela propadat níže a níže skrze devět kruhů utrpení, stejně jako v dnes recenzované deskovce Inferno.

Začneme jako vždy od samotné krabice a v tomto případě je to opravdu pěkně zpracovaná bedýnka. Ilustrací na víku to nekončí, po otevření zjistíte, že se krásné a detailní kresby nacházejí i na vnitřní straně a zdobí celý vnitřek krabice. Pojďme se ale podívat na obsah. Středobodem celé hry je velký, oboustranný herní plán a desky hráčů. Kromě nich v balení najdete desky lokací, kartonové figurky strážců a spoustu žetonů, které si nejprve budete muset vyloupat z kartonových archů. I přes to, že nevlastním deluxe verzi a tím pádem ani žádné plastové figurky, celkově na mě hra působí opravdu impozantním dojmem. Všechny zmiňované kartonové komponenty, velké karty strážců, karty rodů i dřevěné figurky duší a sudů, vše k sobě pěkně ladí. Inferno je opravdu krásná deskovka, a je vidět, že ve vydavatelství Tlama Games na tomhle aspektu při výběru her k lokalizaci opravdu lpí.

Pravidla pro klasickou kompetitivní variantu se rozkládají na nějakých sedmnácti stranách, a i když se rozhodně nejedná o jednoduchou hru, není problém se během jednoho přečtení naučit všechny herní postupy. První příprava partie mi přišla docela zdlouhavá, vše tady má své místo a vy musíte osadit nejen velkou herní desku, ale následně ještě připravit sady komponent pro jednotlivé hráče. To se naštěstí s každou následující partií zrychlí a vy se naučíte komponenty ukládat (do plastových sáčků) tak, abyste rozložení hry na stůl co nejvíce optimalizovali. Vysvětlování pravidel novým hráčům od vás pak také bude vyžadovat slušné prezentační dovednosti, je to způsobeno především originálním tématem, v Infernu nestavíte vesnici, zoologickou zahradu, ani vlakovou trať, ale posíláte hříšníky na smrt a ovládáte pohyb jejich duší skrze devět kruhů pekelných. Brrrrr.

Možná jsem některé z vás už dostatečně odradil od toho aby se o Inferno vůbec zajímali, s ostatními se rád podělím o hodnocení hratelnosti a své dojmy. Každý z až čtyř hráčů má v úvod k dispozici figurky šlechticů a děcek k nim i nějaké ty mince (floriny a drachmy) a případně i patra věže. Vše se odvíjí od náhodně přiřazené karty rodu. Protože se v jádru jedná o Worker placement, budete dřevěné figurky šlechticů a děcek vysílat na jednotlivé desky lokací ve Florencii, která se nachází na úplném vrcholu herního plánu. Tomu ale předchází fáze Pekla. Tady se zase budete pomocí figurek duší v devíti různých barvách přesouvat směrem dolů. Každá duše se ale nejdříve musí přemístit ze hřbitova do samotného pekla, což vás vyjde na jednu drachmu. To, kde vámi posunutá figurka duše skončí, rozhoduje o tom, které akce budete mít v další fázi ve Florencii k dispozici.

Zatímco drachmy se vám budou hodit dole v pekle, ve Florencii vám budou k ničemu, tady se platí pomocí florinů. Pokud byste chtěli provést směnu, jsou tady hned dvě akce, které to umožňují. Nebo byste raději zplodili nové děcko? Tak za prvé, osobně bych raději použil zažitější výraz dítě a za druhé, to není problém, stačí si vybrat fialovou lokaci a skočit do seníku. A co tam budete dělat? To vy, naši milí čtenáři, už moc dobře víte! Až vás souložení omrzí, můžete třeba postavit nové patro věže, nebo v bance získat nějaké drobáky. Celkově tady najdete hned osm desek lokací a ty se pak dělí na čtyři volně dostupné a čtyři zvláštní lokace. U těch zvláštních si budete muset připlatit, a nebo - "hou, hou, hou, děti veselé Vánoce!" - tam pošlete některé z chudáků děcek. To je jízda! A já sám určitě skončím v pekle, protože se opět zbytečně moc topím v pravidlech.

O herní variabilitu a především znovuhratelnost se pak postarají nejen karty rodů, ale především šest různých strážců, které můžete kombinovat a každý ovlivňuje partii jiným způsobem. Tady se ještě vrátím ke zpracování, protože kartonové standies strážců můžete nahradit pěkně zpracovanými plastovými figurkami. Mě se ale tahle základní verze líbí, a místo šedivých figurek bych osobně uvítal kovové mince. Ty jsou samozřejmě také k mání, ale jejich cena se blíží polovině ceny celé hry. Vše by pak samozřejmě skvěle vypadalo na neoprenovém herním plánu… Nenechme se ale zlákat pozlátkem, raději se zaměřme na to, co Inferno nabízí z té důležitější, herní stránky.

Už jsem to zmiňoval výše, ale Inferno se rozhodně neřadí mezi klasické eurohry. Tohle pekelné téma je dost těžko uchopitelné a i my jsme s tím měli ze začátku velký problém. První partie jsme hráli tak říkajíc od srdíčka a rozhodně se nejednalo o nějaké kompetitivní soupeření a boj o každý bod. Ve chvíli, kdy vám ale dojde, jak využívat jednotlivé akce k maximálnímu zisku bodů nejen v průběhu, ale i na konci partie, žádné zadostiučinění nenastane. Teprve pak váš mozek dostane pořádně zabrat. Chybí tady jakákoli radost z budování a vylepšování, což byl podle mě i záměr autorů, kteří chtěli vytvořit temnou a bezútěšnou hru, ve které není nouze o škození soupeřům. Nemůžu tedy říct, že bych si partie užíval a měl radost z každého tahu, ale to drobné a trochu ironické pousmání vítěze po finálním sčítání bodů za to stojí a vždycky jsem měl chuť na odvetu.

S hodnocením hratelnosti jsem chtěl jít původně ještě o půl bodu níže, ale každá další partie mě čím dál víc nahlodala. Inferno je totiž hra, u které mi hlava neustále končila v dlaních a nechyběla ani pořádná dávka klení. Škoda, že neumím latinsky, protože by to ještě podtrhlo tu pekelnou atmosféru u stolu. Tohle je zkrátka hlavolam a deskovka, která se dá jen těžko srovnávat s dalšími eurohrami na trhu. Pokud tedy hledáte především něco originálního a nevadí vám, když se u hry zapotíte, je Inferno rozhodně skvělá volba a můžu ho s klidným svědomím doporučit. Pokud ale raději něco budujete, možná zůstaňte u zvířátek z Archa Novy.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.