recenze - DUNA: HRA O DOBÝVÁNÍ A DIPLOMACII
Předloňský filmový hit režiséra Denise Villeneuva opět zažehl plamen zájmu o tuhle slavnou knižní sérii a není divu, že se aktuálního trendu chopili i tvůrci deskových her. Největší pozornost si samozřejmě získala hra Duna: Impérium, kterou na český trh přineslo vydavatelství REXhry. Jako další se lokalizace dočkala hra Duna: Zrada, kterou jsme u nás recenzovali poměrně nedávno a aby toho náhodou nebylo málo, dnes vám představím hru s názvem Duna: Hra o dobývání a diplomacii. Že jste o ní neslyšeli? To je zvláštní, protože se jedná o upravenou verzi hry Dune z roku 2019, která byla upravenou verzí hry Dune z roku 1979. A konečně to mohu napsat: "To jsem ještě nebyl na světě."
Už samotná krabice, na které najdete všechny důležité protagonisty z filmového blockbusteru, vám dává jasně najevo, že se jedná o licencovaný produkt. Tohle je zrovna prezentace, kterou osobně moc neocením a stejný problém mám i s filmovými obálkami knih, které se mimochodem dočkala právě i stará dobrá klasika, jakou je Duna. Každopádně, zasazení filmových postav do herní grafiky je podle mě povedené, stejně jako v už zmiňované menší blafovací karetce Duna: Zrada.
Celkově musím stylové zpracování hry pochválit, ať už se bavíme o herní desce, nebo kartách, všechno je profesionálně sladěno a především fanoušci posledního filmového ztvárnění si přijdou na své. Co se mi určitě nelíbí, jsou drobounké žetony jednotek a koření, manipulace s nimi není nijak příjemná, na druhou stranu díky jejich velikosti zůstává herní mapa přehledná. A nakonec pochválím i plastový insert, do kterého jsem schopný celou hru naskládat za půl minuty. Bez přehánění. Teď trochu odbočím, ale docela by mě zajímalo, jak by autoři naložili s Lynchovou Dunou z roku 1984. Co třeba takhle? :)
Hned na začátek bych měl zmínit, že ideálním počtem hráčů jsou čtyři, kdy každý ovládá jednu z frakcí a pokud se sejdete například jen ve dvou, můžete si Dunu sice zahrát, například s použitím spojenců, ale podle mě kouzlo Duny spočívá v ovládání jedné konkrétní frakce. Takže znovu, každý z hráčů se ujme jedné ze čtyř frakcí (Atreidové, Fremeni, Harkonnenové, Impérium), dostane její obdélníkovou frakční kartu, žetony jednotek a velitelů a taky úvodní zásobu koření. V pravidlech doporučují frakce rozdělit náhodně za pomoci karet zrádců, to abyste se nepohádali, kdo bude hrát za Fremeny a ve svých filtršatech osedlávat písečné červy. Ano, i tuto kratochvíli si budete moci užít na planetě Arrakis. To, jaké frakce se chopíte, je zásadní, protože Duna přináší velmi asymetrický zážitek. Rozboru všech frakcí se poměrně detailně věnují i pravidla, která popisují tematické zasazení jednotlivých schopností do světa Duny. Zvláštní struktura pravidel si ale pochvalu nezaslouží, Duna se podle nich sice dá poměrně rychle naučit, ale dohledávání během prvních partií moc pohodlné není.
Naštěstí tady toho dohledávání zase tolik není, Duna: Hra o dobývání a diplomacii je totiž pravidlově poměrně jednoduchá deskovka. Každé kolo se skládá ze sedmi fází, které budete postupně vyhodnocovat/hrát. V první fázi se po mapě přežene písečná bouře, rozsah jejího působení je dán kostkou a komu se nepodařilo jednotky schovat do skalnatých oblastí a pevností, může začít počítat ztráty. Následně nastane výron koření. Ten je řízen kartami, které rozhodnou o tom, ve kterých oblastech se objeví žetony drahocenné látky. Fáze dobírání karet a oživování jednotek si dovolím přeskočit a rovnou přejděme k tomu hlavnímu "koření" téhle hry, Výsadkům a Bitvám! Ano, s tou diplomacií to nebude tak horké, Duna je poměrně přímočará hra a systém area control je tady zaměřen především na přesuny jednotek za účelem ovládnutí území, což samozřejmě v některých situacích vyvolá souboj.
K souboji bude každá ze stran potřebovat bitevní desku, velitelský žeton, a případně ještě dvě bitevní karty pro útok a obranu. Na bitevní desce si označíte počet jednotek, které v daném území vyšlete do boje, přičtete body síly zvoleného velitele, což udává vaši celkovou bojovou sílu. Fight! Ten největší trumf jsem si ale prozatím nechal v rukávu. Teď se přesuňme nazpět, na samotný začátek partie, kdy si každý z hráčů vybral jednu ze čtyř náhodně líznutých karet zrádce (v případě Harkonnenů čtyři z osmi zrádců, při hře ve čtyřech). Balíček dvaadvaceti karet zrádců obsahuje všechny velitele ve hře a v případě, že vaše karta zrádce odpovídá veliteli zvolenému během bitvy vaším soupeřem, vyhráváte celou bitvu. Feuer frei! Bäng, bäng! Jak už jsem zmiňoval, tahle Duna je na pochopení herních mechanik velmi jednoduchá, na druhou stranu, těch strategických možností není málo a volnost, kterou máte při svém rozhodování, je obrovská. Vše je samozřejmě ovlivněno cíli, které vás nutí vaše jednotky směřovat do pěti dostupných pevností a udržet se ve třech z nich na konec 3., 4. nebo 5. kola.
Osobně jsem od této verze Duny nic moc nečekal. Ono, osekat kultovní hru, na kterou fanoušci předlohy nedají dopustit, nemusí vypadat jako dobré designerské rozhodnutí. Nakonec jsem byl mile překvapen, a to jak citlivým použitím filmové grafiky, tak nenáročnou a zábavnou hratelností. Podobně jsem to měl právě i u Duny: Zrada, takže rovnice filmová licence=průser se nakonec nevyplnila a já si hraní užíval. Na druhou stranu hrát dnes recenzovanou Dunu v menším, než plném počtu hráčů mi přijde vyloženě škoda. Ve třech je to ještě ok, ale jedna z frakcí vám může znatelně chybět. Ve dvou pro mě už hra postrádala potřebný drive a vlastně i jistou velkolepost, kdy se u stolu sejdou čtyři soupeři a vžijí se do vedení svých frakcí. Fáze výsadku a bitvy dokáže na stole vykouzlit opravdu zajímavé situace a ve většině vypjatých momentů jsem pak hře odpustil i poměrně dlouhé prostoje při vyhodnocování jednotlivých bitev, které budete při vaší neúčasti muset přečkat.
Samozřejmě je škoda, že se české lokalizace nedočkala i deskovka Dune z roku 2019, která nabízí komplexnější herní zážitek. Ale! Pro fanoušky knižní a v tomto případě především nedávné filmové předlohy tady vznikla pravidlově nenáročná, strategická hra, která podle mě nedělá značce ostudu. A to jsem ani nezmínil, jak to téhle deskovce sluší v hospodě.
Petr
Hodnocení designu: 3+/5
Hodnocení hratelnosti: 3+/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku