recenze - DONŽON: STRÁŽCI V ZÁCVIKU
Fanoušci komiksů jistě zpozorněli, když se mezi chystanými hrami vydavatelství Tlama Games objevila deskovka s názvem Donžon: Strážci v zácviku. Vždyť první kniha, která nesla podtitul Kačerovo srdce, u nás vyšla už před dlouhými čtyřiadvaceti lety a není tedy divu, že si tahle série našla za tu dobu spoustu fanoušků. Fantasy, ve které hraje první místo svérázný humor a odkazy na klasické hry na hrdiny. Já osobně jsem se k téhle sérii dostal někdy před patnácti lety, když jsem právě Kačerovo srdce objevil v malém brněnském antikvariátu... Ale nebudu vás zatěžovat nostalgickým tlacháním, pojďme se raději podívat na deskoherní novinku.
Krabice je vyvedena stylově, přesně po vzoru obálek komiksů, celkově má pak připomínat velkou knihu. Popravdě bych se do takového omnibusu rád začetl. 😊 My se ale podíváme pod víko na to, co si pro nás autoři hry připravili. Nebudu se žinýrovat a hned začnu chválit, ať už se zaměřím na hromadu dřevěných figurek nestvůr, desky donžonu, nebo balíky karet VIP a nositelů Meče osudu, všechny komponenty svým designem a grafikou skvěle zachycují atmosféru komiksové předlohy. Co se týče zpracování, nemám tedy asi co vytknout. Na první pohled mi ale začíná být jasné, že tahle hra bude žánrově trochu jiná, než bych podle předlohy očekával.
Každý z hráčů se stane uchazečem o pozici strážce, to znamená, že dostane desku donžonu, čtyři nestvůry umístí do jeho vstupu, a také obdržíte první žeton družiny dobrodruhů, kteří se už od začátku partie rozkoukávají v první místnosti. Doprostřed stolu pak připravíte desku moci se zásobami karet a také desku Terra Amata, jako pomyslnou zásobu nestvůr a karet hrozeb. Nakonec je tady ještě deska kanceláře, na které najdete společné úkoly, respektive cíle. Na začátku každého kola pak odhalíte novou kartu hrozby, podle ní nejdříve vložíte družinu hrdinů do vašeho donžonu, nebo nějakou stávající přesunete a následně doplníte příšery do zásob v podobě lesa, nebo bažiny na desce Terra Amata.
V další fázi můžete využít schopnost Strážce, pokud ji už máte k dispozici, ale až pak přichází to nejzajímavější. Najímání nestvůr. Z bažiny, lesa, nebo žaláře si můžete vzít až dvě figurky stejného typu a umístit je do vstupu vašeho donžonu, a nebo do oblasti, kde už se nachází příšera stejného typu. Dále pak příšery přesouváte mezi chodbami a místnostmi a to na základě toho, kolik příšer stejného druhu jste v předchozím kroku nasbírali. Nezamotala se vám teď trochu hlava? Asi už vám došlo, že Donžon: Strážci v zácviku je logická hra, ve které vás čeká docela dost plánování a přesouvání.
A to jsem ještě nezmínil poslední krok vašeho tahu, kdy můžete příšeru z libovolné místnosti poslat do žaláře a za to provést efekt dané místnosti. Dobrat si tímto způsobem kartu lektvaru, VIP, nebo nositele Meče osudu. Ale například místnost číslo 3 vám umožní udělat dalších sedm pohybů vašimi věrnými nestvůrami. Tahle hra zkrátka dokáže být pořádný hlavolam a i když jsem byl nejdříve spíše zklamaný, protože jsem očekával něco trochu jiného, už během prvního večera jsme dali pět partií. A to i díky velmi skromné herní době, kdy jsme se ve dvou hráčích byli schopni vejít do půl hodiny.
Možná je trochu škoda, že takováhle hra, která je jako dělaná do hospody k pivu, není.. Jak jen to napsat a neurazit... Prostorově úspornější. Ve čtyřech hráčích už zabere docela dost místa i na větším stole, ale nám to stejně nebránilo si ji užít i v našem oblíbeném pajzlíku. Není divu, co se týče hratelnosti, místy je hra docela "suchá", takže pivo přijde vhod. Ale s pitím opatrně, jak už jsem zmiňoval, Donžon představuje docela tuhý hlavolam a pokud chcete uspět, splnit co nejvíce cílů a porazit soupeře, určitě nesmíte hrát tak říkajíc srdíčkem, ale spíše mozečkem. :)
Hra je navíc v podstatě solitérní, každý si hraje na svém písečku a ostatní hráče příliš řešit nemusí. Už jen proto, že máte co dělat se svým, co nejideálnějším, rozložením nestvůr a dohledem nad družinami dobrodruhů, kteří se snaží dostat až do páté místnosti, která představuje kancelář Strážce. Často se nám stávalo, že se někteří nedočkaví hráči snažili hrát simultánně, ale to do hry přinášelo spíš chaos, než nějakou dynamiku. Tady se zkrátka budete muset smířit s tím, že hlavně během posledních kol bude chtít každý z hráčů svůj tah optimalizovat k dokonalosti. V tomhle ohledu hra mechanicky funguje velmi dobře a všichni dumaví hráči se podle mě budou v Donžonu cítit jako kapr ve vaně.
Takže, naši milí čtenáři, copak to tady dneska máme? Atraktivní téma, pěkné zpracování a jednoduchá pravidla. Na druhou stranu žádná akce, ale spíše solitérní herní zážitek. Donžon zkrátka není další Příšeří, ale spíše menší logická hra. Jak to tedy rozseknout? Já jsem nakonec spokojen, ale ne uspokojen. Nehledejte v tom prosím žádné dvojsmysly. :)
Petr
Hodnocení designu: 4+/5
Hodnocení hratelnosti: 3+/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.