recenze - DÁVNÉ VĚDĚNÍ
Kdybych si mohl vybrat nějaké historické období, ve kterém bych se narodil, asi bych se téhle možnosti vzdal. I když mě rozhodně baví historické filmy, knihy, nebo videohry, ale právě těch bych vzdát se nechtěl. A samozřejmě taky moderních deskovek. Tímto ne moc obratným oslím můstkem se tak dostáváme právě k dnes recenzované hře Dávné vědění, která už svým názvem naznačuje, že bychom se v ní mohli podívat někam do daleké minulosti.
Víko krabice pak zdobí jakási stylová koláž historických staveb, kterým vévodí pyramida, starodávné chrámy, hořící budovy a nebo taky socha, ne nepodobná těm z Velikonočních ostrovů. Tady je prostě všechno, co byste čekali na krabici ukrývající civilizační deskovku. A další překvapení vás čeká pod víkem, tomu totiž vévodí praktický insert, který perfektně pojme hromadu více než dvou set karet, desky pro jednotlivé hráče (stavitele), podlouhlé destičky technologií, ale třeba taky ukazatele prvního hráče, což je kartonový ptáček kiwi. To, co vás určitě zaujme při bližším prozkoumání obsahu, jsou ilustrace na jednotlivých kartách stavitelů a deskách hráčů. Jedná se vlastně o takovou tu klasickou francouzskou školu v tom nejlepším slova smyslu.
Velmi pěkným dojmem pak působí i hra rozložená na stole. Příprava není vůbec složitá a přístupná jsou i pravidla. Hrát jsme začali v podstatě po prvním rychlém přečtení, čemuž dost napomohly i praktické Lama karty. Pokud by na ně autoři přidali dvě až tři větičky z pravidel, byly by prakticky dokonalé. Před začátkem partie každému z hráčů přidělíte jednu desku stavitele a deset karet stavitelů, ze kterých si každý hráč ponechá šest. Během prvních partií můžete využít předpřipravené a označené sady karet, což rozhodně doporučuji. Doprostřed stolu ještě připravíte tři desky technologií, na které vyložíte příslušné karty technologií, bokem dáte zásobu drobounkých žetonů vědění a můžete se pustit do hraní. Nad každou hráčskou deskou si ponechte dostatek místa, protože tam budete nad sebe umisťovat dvě řady karet do takzvané časové osy.
Karty stavitelů, které máte v ruce, se totiž dělí na monumenty tří různých druhů a artefakty. Monumenty vykládáte do časové osy na umístění s hodnotou 1-6, artefakty pak dáváte přímo na vaši desku stavitele. Jednou z akcí, které provádíte ve vašem tahu, je právě takzvaná Tvorba, tedy vykládání karet. Číslo na kartě monumentu vám definuje, na kterou pozici 1-6 kartu vyložit a pokud byste se rozhodli jít o pole více vpravo nebo vlevo, každý takový posun vás bude stát jednu odhozenou kartu. Karty nad zlato, dalo by se říct, protože odhazování karet je vlastně hlavním "platidlem" v této hře. Vyložený artefakt následně osadíte žetony vědění, kterých se ale budete chtít co nejdříve zbavit. Kromě vykládání karet monumentů a artefaktů si můžete do vaší sbírky přidat některou z menších karet technologií. Tato akce se nazývá Učení a opravdu na ní není nic složitějšího, než to, že si vezmete jednu z karet v nabídce. Někdy úplně zdarma, jindy až po splnění určitých podmínek.
Už jsem zmiňoval, že žetony vědění na kartách nejsou tím, co byste nutně chtěli sbírat a naopak využijete každé příležitosti, abyste je z karet odstranili. Za prvé k tomu slouží některé funkce na kartách a to jak na těch větších stavitelských tak menších technologiích. Kromě toho máte k dispozici akci archivace, kde se můžete žetonů zbavit, jak jinak než výměnou za odhození karet. Vtip je totiž v tom, že na konci vašeho tahu dojde k posunu obou sloupců karet na časové ose směrem doleva a karty z pozice 1 zmizí v propadlišti dějin. Tedy v minulosti. Což rozhodně není špatné, však i my jako lidstvo bychom se měli držet hesla "Historia magistra vitae", horší je to ale s žetony vědění, z těch propadlých se totiž stávají mínusové body.
Vaším úkolem tedy bude poskládat co nejefektivněji karty v časové ose, tak abyste měli dostatek času je zbavit žetonů vědění, ale zároveň v oblasti představující minulost nasbírali karty s co největší bodovou hodnotou. Některé karty pak namísto okamžitých, nebo průběžných efektů nabízejí i efekty, které nastanou po fázi akcí, a nebo právě při přesunu karty do minulosti. No a některé karty vám pak díky efektu přinesou dodatečné body na konci partie. Celou dobu musíte přepočítávat žetony a využívat každý efekt karty a každou akci na maximum, abyste měli šanci uspět. S tím je samozřejmě spojena docela velká míra zacyklení, nebo chcete-li analytické paralýzy, která samozřejmě přichází především v závěrečné fázi hry. Tam už si i ve třech hráčích na svůj tah můžete počkat opravdu dlouho. Taková byla alespoň naše zkušenost.
Já jsem se ale na každou partii Dávných vědění i přes to těšil. A proč? Po většinu partie je hratelnost dynamická a dobře připravený tah můžete zahrát klidně během několika sekund, promnout si ruce a předat štafetu vašemu soupeři. Chytlavá je i fáze úpadku, kdy karty odcházejí z časové osy. V tuhle chvíli se dá vše do pohybu a vy už opět kontrolujete, které karty se dostaly do kritické pozice a musíte se na ně v následujícím kole chtě nechtě zaměřit. Nejvíc jsme si Dávné vědění užívali jako dvojkovku, už jen proto, že té interakce tady zkrátka moc není a týká se vlastně jen rozebírání nabídky karet technologií. S dalšími hráči u stolu zkrátka nezískáte žádnou větší herní variabilitu ani se tím nezvýší zábavnost hry, možná právě naopak.
Dávné vědění bych označil jako takový velký civilizační rychlík. Nebo ještě lépe velký karetní rychlík. Karty tady zkrátka hrají prim, vykládáte je, platíte jimi, případně je ještě můžete házet po soupeřích, když se vám nebude dařit. Pokud máte raději větší množství interakce mezi hráči, nejspíše z téhle hry nebudete nadšeni, v opačném případě můžete brát tuhle recenzi jako doporučení. Osobně si myslím, že Dávné vědění nezíská status nějaké klasiky, spíš to bude ten typ hry, kterou někde zmíníte a pár zasvěcenců uznale kývne hlavou. Jako když se náhodně na silnici potkají dva majitelé Jaguára.
Petr
Hodnocení designu: 4+/5
Hodnocení hratelnosti: 4/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.