recenze - DARWINOVY CESTY

Za poslední rok tady máme už druhou deskovku, která si do názvu a samozřejmě i za své téma bere osobu slavného přírodovědce Charlese Darwina. Loňská novinka s názvem Po stopách Darwina si od nás odnesla velmi vysoké hodnocení za hratelnost, ale taky velmi pěkné zpracování a nejen to grafické. Darwinovy cesty jsme tedy očekávali s nadšením, protože by se mělo jednat o větší, komplexnější, ale především úplně jinou hru.

Hned začnu velkou pochvalou za tloušťku krabice, i když se v ostatních rozměrech jedná o klasickou "velkou hru", autoři se rozhodli krabici podstatně ztenčit a neprodávat nám přebytečný vzduch. Tímhle směrem by se měli postupně vydat všichni, určitě je podobný formát vhodnější pro uskladňování v kalaxech nás sběratelů, ale navíc samozřejmě efektivnější pro logistiku a distribuci. Však ty kontejnery nejsou nafukovací. :) Pojďme se ale podívat na obsah, kterého tady není vůbec málo, pod víkem se skrývá jeden velký oboustranný herní plán a sada čtyř osobních desek, což je i maximální počet hráčů, kteří se mohou účastnit partie.

Protože se jedná o worker placement, nemůžou chybět ani dřevění workeři, v tomto případě vědci. Kromě nich tady najdete průzkumníky a lodě, kterými se budete pohybovat po mapě Galapág. To, že eurohy nemusí a v převážné většině ani nevypadají sterilně, platí už několik let a Darwinovy cesty to jen potvrzují. Hra rozložená na stole vypadá skvěle a i přes to, že se nejedná o žádnou deluxe verzi, zdobí ji nejen stylové průhledné žetony výzkumu, ale i ilustrace na herním plánu, kartách posádky a kartonových žetonech vzorků.

Darwinovy cesty jsou tedy moc pěkná hra a ve chvíli, kdy provedete ne úplně jednoduchou přípravu první partie, budete mít chuť co nejdříve polapit jednoho z vědců a vykonat některou z dostupných akcí. Nejdřív vás ale čeká nějakých pětadvacet stran pravidel (pokud si tedy nechcete práci ulehčit perfektním videonávodem), kde musím pochválit jejich strukturu a srozumitelnost. Dobře se pak v jednotlivých odstavcích dohledává i během partie, což určitě oceníte, protože se jedná o celkem komplexní hru.

Pojďme se už ale podívat na jednotlivé akce. Své vědce můžete pokládat na pole s vyobrazením kulaté a nebo hranaté lupy. Tady se jich může nacházet klidně i několik najednou, ale za každého dalšího v jedné sekci, si budete muset připlatit mincemi. Provádění akcí tedy často nebývá zadarmo. Zmiňoval jsem sekce, což jsou vlastně jednotlivé deníky. Dva hlavní, jeden speciální a nakonec jeden malý. Každý z velkých deníků pod sebou skrývá sadu akcí, ale některé z nich si nejdříve budete muset otevřít pomocí vašich čoček. Myšlena čočka optická, ne ta připravovaná na kyselo s klobásou.

Čočka je v tomto případě kartonový žeton, lemovaný vaší barvou, díky kterému si vytvoříte nové akční pole. Jedná se tedy zároveň o pokročilé pole, které bude k použití vyžadovat vědce vybaveného příslušnou sadou pečetí v určených barvách. A co že jsou ty pečetě? Každý z vědců je specialista v určitých oborech a to je právě určeno kartonovými žetony ve čtyřech barvách. Pěti, pokud počítáme i fialové "žolíky". Tohle je velmi pěkně promyšlený mechanizmus. Vaše vědce nejdříve musíte proškolit, ať už přímo pomocí akce Akademie, nebo pomocí různých odměn, které můžete získávat například za průzkum a objevování Galapág.

Worker placement tedy funguje moc pěkně a hlavně originálně, ale to hlavní se podle mě nachází ve spodní části herního plánu, kde, opět pomocí akcí, prozkoumáváte ostrovy a plujete po přilehlém moři. Celou dobu se snažíte nezaostávat za hnědou figurkou lodi Beagle, plnit úkoly a hlavně objevit co nejvíce vzorků ze světa zdejší fauny a flory. Pokud jste fanoušci Biologie a nebo třeba její historie, určitě vám bude spousta muzejních dílků povědomých a třeba je i dokážete pojmenovat. Na tohle máme naštěstí v redakci jednu expertku, což na druhou stranu dost prodlužuje herní partii. Nevadí! Co mi ale občas vadí, je velmi drahé provádění akcí, neustále tak musím myslet na svou zásobu mincí, místo toho, abych si mohl více užívat průzkumu. To dokáže být při hraní dost frustrující. Časem sice zjistíte, jak se nedostatku financí co nejefektivněji vyhnout, stále je tady ale přízrak Darwinovy drahoty.

Už jsem některé aspekty vypíchl, ale pochválit musím i znovuhratelnost, variabilitu, ale především moc dobře vyladěnou hru ve dvou i v plném počtu hráčů. Opět vnímám jako velké plus, že si autoři dávají záležet na tom, aby jejich deskovky dobře fungovaly jen s jedním soupeřem (Darwin nabízí i solo hru), a tady se to opravdu povedlo. Povedené je použití čoček jakožto postupně vznikajících akčních polí a také "vylepšování" vědců pomocí pečetí. Každou akci je proto dobré zahrát v ten nejlepší možný okamžik, což platí i pro plnění úkolů, kdy se velmi často vyplatí počkat, i když už máte vše potřebné k dispozici. Velmi často se dostanete do situace, kdy zalitujete, že jste s akcí nepočkali jeden až dva tahy, kde by byl váš užitek mnohem větší.

Darwinovy cesty podle mě patří mezi nejhezčí euro hry, které se v poslední době dostaly na český trh. Téma je velmi pěkně naroubované na herní mechanizmy a nechybí ani prvek závodu při prozkoumávání Galapág. Pokud jste navíc fanoušci worker placement her, určitě uvítáte zajímavé prvky v podobě čoček a pečetí. Je mi jasné, jak pateticky to bude znít, a snažím se podobným klišé vyhýbat, ale já jsem si tuhle hru v posledních týdnech užil opravdu královsky.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4+/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.