recenze - BALADA
"Ajm mekánik. Jako automekánik. Zlatý český ručičky. Goldn ček hende!" Pronese sebevědomě Láďa ve filmu Pupendo. No jo, my Češi jsme opravdu pyšní na naše původní výrobky, umění a taky sportovce, ale to jen v případě, že zrovna podávají vrcholové výkony. Kategorie sama pro sebe jsou tuzemští autoři deskových her. V přepočtu na počet obyvatel jich nemáme zrovna málo a to beru v potaz jen ty úspěšné. Myslím, že kluci z Time Slug Studio mají našlápnuto skvěle, a tak se aktuálně na trhu objevily hned dvě novinky z jejich produkce.
V menší, pěkně ilustrované, krabičce najdete sadu karet, blok obsahující sto listů s mapami a sadu malých tužek. Nic víc k hraní nepotřebujete. Tedy před první partií si asi ještě budete chtít přečíst pravidla. Ta jsou tady hned v šesti! jazykových verzích a nechybí samozřejmě ani čeština. Od první partie vás dělí jen čtyři stránky, které musíte prostudovat a já musím uznat, že struktura pravidel je přehledná a ideální i pro pozdější dohledávání. Po přečtení se nemůžu zbavit dojmu, že tahle hra je jako dělaná na hospodský stůl.
A o co že tady vlastně jde?
Balada je flip-and-write hra, ve které zakreslujete symboly z vyložených karet do předpřipravených polí. Každý z hráčů tedy dostane jeden oboustranný list mapy, doprostřed stolu vyložíte karty prostředí a událostí a můžete se pustit do strastiplné výpravy za pokladem a záchranou princezny. Příprava je tedy opravdu jednoduchá a když už máme hru rozloženou na stole, musím se ještě vrátit ke grafickému zpravování. Tady budu chválit. Ilustrace na kartách i mapách jsou totiž povedené a zvolené symboly, které budete zakreslovat, jsou dobře rozeznatelné. Princeznovskou korunu od meče si prostě nespletete a přiznejme si, že v bitvě by to mohlo znamenat velký problém.
Před vámi je cesta složená z dvanácti na sebe navazujících kruhových polí, která se nacházejí na různých typech povrchů, což dokonce koresponduje s pěknou ilustrací na mapě. V každém kole se otočí dvě nové karty událostí a jedna karta prostředí. Každý z hráčů následně zakreslí jeden ze symbolů do pole, které se nachází právě na jednom ze tří typů prostředí. Tohle zopakujete dvanáctkrát, spočtete získané body a máte za sebou polovinu celé hry. Vaše výprava se boduje postupně, od prvního pole až do cíle. Vy tak budete chtít nejdříve najít meč, kterým zabijete příšeru, a pak třeba klíč, díky kterému otevřete truhlu s pokladem. Různých symbolů k zakreslení je tady celkem deset a důležité je se dobře naučit a pochopit jejich funkci.
Zdánlivě tady není moc prostoru k taktickému rozhodování, ale opak je podle mě pravdou. Čím víc partií jsme hráli, tím lépe se nám dařilo optimalizovat jednotlivé tahy. Při vyhodnocování je pak zajímavé sledovat, jak si se sadou vyložených symbolů poradili soupeři. Na druhou stranu si svou strategii nemůžete připravovat dopředu a nezbývá vám než průběžně reagovat na vyložené karty událostí. To je ale bohužel vše, Balada je prostě malá jednohubka a celá zábavnost i znovuhratelnost závisí jen na tom, jestli vás svým pojetím zaujme. Já se se svým hodnocením budu držet těsně nad průměrem, protože jednoznačné doporučení dát nemůžu. Během hraní jsem se nenudil, všechno pěkně odsýpá, ale chyběl mi nějaký wow efekt, který je u podobného typu deskovek zapotřebí. Interakci mezi hráči tady nehledejte, hra v sólovém režimu se vůbec neliší od té kompetitivní. A to je trochu škoda, protože alespoň minimální prvek škození by téhle hře určitě slušel. Co je pro mě zásadní, autorům se povedlo přijít s originálním pojetím jednoduché flip-and-write deskovky a dostatečně se odlišit od konkurence.
V té záplavě všech zakreslovacích/zapisovacích her je těžké přijít s něčím novým a neotřelým. To se podle mě autorům Balady podařilo.
Petr
Hodnocení designu: 3+/5
Hodnocení hratelnosti: 3/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku