Další párty, další tři hry. Dneska to nebudeme protahovat, všichni jsou už natěšení a sklenice jsou plné. Jdeme na to.

5 SEKUND

První hra by měla všechny rozproudit, a tak začínáme jednou postřehově/vědomostní. Tuhle krabici (jako všechny z dnešního článku) můžete často vidět v nejmenovaných hypermarketech, proto jsem se nejdříve trochu bál, co od ní můžu očekávat.. V balení najdete pravidla, časomíru, herní plán, figurky a opravdu velkou sadu karet. Pozastavil bych se u časomíry. Jedná se o jakýsi průhledný plastový sloupec se spirálou, po které se sunou kovové kuličky. Uprostřed spirály je ještě jakási "píšťala", takže to celé dělá během hry docela slušný rachot. Především vaši pejsci budou 5 sekund milovat.

Rozložíme tedy herní plán, každý si vybere figurku jedné barvy a můžeme začít. Na každé kartičce je otázka, na jejíž odpověď máte právě pět sekund. Otázky vypadají třeba následovně: "Vyjmenujte tři domácí zvířata". Zdá se to příliš jednoduché? Pět sekund je ale krátká doba a to zjistíte opravdu rychle. :)

Takže, hráč na tahu je v pomyslném horkém křesle a odpovídá. Pokud to nestihne, nebo prostě vůbec neví, na řadě je další hráč. A hned to zkouší taky a tak dál, než se vystřídají všichni, nebo někdo odpoví. Úspěšní hráči se posouvají po herním plánu k cíli a nakonec z toho vzejde vítěz. To je asi tak vše k hratelnosti. Jestli jsme chtěli party rozproudit, udělali jsme výběrem hry dobře. Jen si příště musím dávat pozor na odpovědi. Na otázku "Tři věci, které vás štvou" rozhodně nedoporučuju jmenovat nikoho u stolu.

Zpracování je sice tuctové, od tohohle typu her ale asi nic extra nečekám. Hlavní je pro mě zábava a v tomhle ohledu nemám co vytknout. Karty s otázkami jsou navíc oboustranné, na každé straně je jedna obtížnost, takže potrvá slušnou dobu, než se hra ohraje.

MISTAKOS

Tak jsme se rozkecali a teď zase na chvilku zmlkneme a budeme se soustředit. Pokud jste někdy měli v hospodě chuť posbírat všechny židle od stolů a začít je skládat na sebe, jste tady dobře. Jo neměli? Jste divní. Krabice s touhle ptákovinou obsahuje jen sadu plastových židliček ve čtyřech barvách. Po podrobnějším prozkoumání zjistíte, že se židle od sebe liší nejen barvou ale i tvarem a zpracováním. To má svůj význam.

Pravidla jsou banální, každý hráč položí svou židli na ostatní tak, aby se nedotýkala stolu. Komu se jako prvnímu podaří židle sesypat, popřípadě v záchvatu nervů rozházet kolem sebe, bere si odpadlé židle k sobě a hra pokračuje. Vyhrává ten, kdo se první zbaví všech svých židlí.

Stavění židlí je podobné rozkládání Jengy. Asi v tom nebudete dělat víkendový turnaj, ale jako výplň mezi hrami je to ideální záležitost. V pokročilé fázi hry jsou některé výtvory doslova epické. Musíte však počítat s tím, že hráči se slabšími nervy budou zuřit. Tady už se ale všichni těší na zlatý hřeb večera..

Před poslední hrou dnešního večera vás ale musím varovat, možná raději zůstaňte u stavění židlí. Kdyby to udělal Yarek, mohl si ušetřit spoustu nepříjemností.

EGO

Jednoduchá krabička s minimalistickým logem v sobě ukrývá sady plastových a papírových žetonů, kulatou papírovou podložku a karty s otázkami. Pravidla jsou opět jednoduchá, takže rozdáváme žetony, někteří se ještě posilní a pomalu začínáme.

Věřte mi, tohle není rodinná hra, ani ideální zpestření prvního rande. Hráč na tahu si vybere kartičku s otázkou, čekali byste tedy kvízovou nebo postřehovou hru? Tak to jste úplně mimo, Ego dostojí svému názvu a podrobí vaši osobnost tvrdé zkoušce. Na kartičkách nejsou otázky ze světa hmyzu a světového filmu, ale dotazy mířící na váš charakter.

Nejlepší asi bude předvést si nějaký konkrétní případ. Ve hře můžete narazit například na otázku: "Co uděláte, když najdete na zemi ležet peněženku s deseti tisíci a doklady?" A. Odevzdáte na policii. B. Necháte si hotovost a peněženku odevzdáte. C. Necháte si hotovost a peněženku vyhodíte. Pomocí plastových žetonů pak tajně odpovíte. Poté jsou na řadě vaši soupeři, kteří pomocí stejných plastových žetonů tipují vaši odpověď a sázejí na svůj tip papírové žetony.

Nevím, jestli člověka více naštve, když zjistí, co si o něm ostatní myslí, nebo když sám zjistí některé skutečnosti o svých kamarádech. Každopádně Denča dostala otázku ohledně náboženství a Yarkovi se nelíbila její odpověď, načež prohlásil, že je Denča rasistka. To nám trochu zkomplikovalo hru.

Atmosféra je hustá, že by se těžko krájela i pilkou na železo, raději jdu na balkón. Dávám si cígo, ti dva se pořád hádají, naštěstí to přes balkónové dveře není slyšet. Yarek už ví, že udělal chybu, ale je to právě jeho ego, co mu nedovolí ji přiznat. Je 2:00 a akorát čas ukončit tenhle večírek. Ego pořád leží na stole (ne to Yarkovo), dopíjím skleničku a chystám se domů. Příště to snad zakončíme trochu veseleji, ale ještě vám dlužím odpověď na otázku: Jaká vlastně je hra Ego? Na rozdíl od jiných podobných her tady chybí jakákoliv nadsázka, otázky jsou přímé a odpovědi jasné. Což neberu jako mínus, jen musíte být opatrní, s kým si tuhle temnou věc zahrajete.

Petr

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku